kostel Zvěstování Páně Hradní/zámecká kaple

Vítejte u poslechu našeho průvodce. Stojíte právě před kostelem Zvěstování Páně v Račicích, který je farním kostelem zaniklé farnosti a zároveň chráněnou kulturní památkou České republiky. Když se podíváte před sebe, vidíte jednolodní stavbu, která na vás dýchá svou dlouhou historií. Tato stavba přímo navazuje na západní budovu místního zámku a tvoří s ním jeden celek. Vnímejte klidnou atmosféru tohoto místa, kde se snoubí duchovní odkaz s panským sídlem.

Pojďme se podívat do minulosti, jak tento svatostánek vznikal. Stavba byla vystavěna pravděpodobně na počátku sedmnáctého století za tehdejšího majitele panství, kterým byl Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu. Zajímavostí je, že původně nesloužila jako katolický kostel, ale jako modlitebna českých bratří. Během staletí se zde vystřídala řada majitelů a šlechtických rodů, kteří na podobě místa zanechali svou stopu. Mezi významné historické osobnosti spjaté s tímto panstvím patřil také Karel František de Forno, Julián Braida z Ronsecca a Cornigliana, nebo Antonín Pavel Braida, který panství získal v roce tisíc sedm setSearch a čtyřicet jedna a zahájil velkou přestavbu kostela. V roce tisíc sedm set sedm desát tři byla přistavěna sakristie a také krytá spojovací chodba, která vedla přímo k zámku. Později, v roce tisíc osm set třicet, koupil panství baron Johann Mundy, který zahájil rozsáhlou přestavbu celého zámku, což se dotklo i tohoto okolí. O tom, jak vypadal vnitřek v dřívějších dobách, se dozvídáme z historických pramenů. Například v roce tisíc sedm set třicet पांच byly v pozůstatkovém inventáři zámku zaznamenány vůbec první písemné údaje o zdejším oltářním obraze.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře stavby, před kterou stojíte. Jak už zaznělo, jde o jednolodní orientovanou stavbu s půlkruhovým závěrem, která úzce souvisí se sousedním zámkem. Když se zadíváte na rozvržení celého objektu, všimněte si jedné velké zvláštnosti. Oltář tohoto kostela je totiž směřován nezvykle jihovýchodním směrem, což vymyká se běžným zvyklostem stavitelství té doby. Centrum tohoto oltáře tvoří obraz s motivem Zvěstování Panně Marii, který dává celému místu jeho hlavní jméno a duchovní náplň.

Když se zamyslíte nad příběhy lidí spjatými s tímto místem, otevírá se před vámi obraz života šlechty a proměn víry v českých zemích. Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu chtěl na počátku sedmnáctého století zajistit prostor pro modlitby podle tehdy rozšířeného vyznání. O desítky let později, za vlády Antonína Pavla Braidy nebo později za barona Johanna Mundyho, se panství měnilo podle nových módních směrů a potřeb šlechtických rodin. Každá tato osobnost otiskla do podoby račického zámeckého areálu a jeho kostela kus své doby.

Zastavte se na chvíli u zajímavostí, které činí toto místo výjimečným. Je fascinující, že modlitebna českých bratří se proměnila v katolický farní kostel a stala se pevnou součástí zámeckého komplexu. Neobvyklé směřování oltáře k jihovýchodu dodnes láká k přemýšlení, proč stavitelé zvolili právě tuto orientaci. Obraz Zvěstování Panně Marii v centru oltáře, poprvé písemně doložený v inventáři roku tisíc sedm set třicet पांच, je tichým svědkem modliteb mnoha generací před námi.

Doufáme, že se vám dnešní zastavení u račického kostela Zvěstování Páně líbilo. Vyzýváme vás k dalšímu prozkoumávání okolí, vnímání historických detailů a objevování dalších zajímavých míst v tomto regionu. Děkujeme za pozornost a přejeme vám krásný den.