Veletržní palác Budova muzea

Vítejte v pražské čtvrti Holešovice. Právě jste se zastavili před jedním z nejvýznamnějších stavebních celků, které toto město nabízí. Stojíte přímo před Veletržním palácem. Než uděláte další krok, zkuste se na chvíli zastavit a jen tak pozorovat tuto budovu, která se tyčí před vašima očima. Vnímejte její neuvěřitelnou velikost a tu zvláštní sílu, kterou z ní vyzařuje. Tato stavba není jen obyčejným domem, je to monumentální svědek historie, který svou přítomností zcela mění atmosféru celého okolí. Možná vás hned na první pohled zaujme její neobvyklý vzhled a to, jak se liší od starších, zdobených budov, které v Praze často potkáváte. Je to prostor, který je navržen tak, aby vás ohromil svou čistotou a rozměry.

Pojďme se nyní společně vrátit v čase, abychom pochopili, proč tato stavba vypadá právě takto. Abychom pochopili její duši, musíme se podívat na období, kdy vznikala. Byl to čas velkých změn a optimismu. V letech mezi rokem tisíc devět set dvacet pět a tisíc devět शतक dvacet osm se v Praze rodila nová éra. Váletržní palác byl tehdy navržen pro zcela specifický účel – měl sloužit jako místo konání velkých vzorkových veletrhů. Lidé tehdy potřebovali prostory, které by dokázaly pojmout obrovské množství lidí, zboží i nápadů. Za celým tímto ambiciózním záměrem stáli schopní tvůrci, architekti Josef Fuchs a Oldřich Tyl. Jejich vize byla v té době naprosto průlomová. Když byla výstavba dokončena v roce tisíc devět शतक dvacet osm, svět se na tuto budovu díval s úžasem. V té době šlo totiž o největší budovu svého typu na celé planetě. Představte si tu rozsáhlost, celkem třináct tisíc pět set metrů čtverečních plochy, které museli architekti zvládnout navrhnout a postavit tak, aby to všechno dávalo smysl.

Nyní věnujte pozornost samotné podobě budovy, kterou právě pozorujete. To, co vidíte, je čistým vyjádřením směru, kterému říkáme funkcionalismus. Tento styl byl v té době revoluční. Místo aby architekti zdobili fasády složitými sochami, květinovými vzory nebo zbytečnými výzdobami, zaměřili se na to, co je podstatné. Důležitá byla funkce, užitečnost a čistá geometrie. Když se nyní podíváte na linie budovy, všimněte si, jak jsou přímé a logické. Vše zde má svůj důvod. Tato stavba nehraje na emoce skrze zdobnost, ale skrze svou masivnost a skvělou organizaci prostoru. Je to architektura, která říká, že forma musí následovat funkci. Právě tato nekompromisní pravda o stavbě byla tak silná, že v roce tisíc devět शतक padesát osm byla budova oficiálně vyhlášena nemovitou kulturní památkou. To je uznání jejího významu pro naše dědictví.

Každé takto velké místo má však i své temné stránky a příběhy, které v jeho zdech zůstaly zapsány. Historie tohoto paláce nebyla vždy jen cestou úspěchů. Musíme si připomenout rok tisíc devět शतक sedmdesát čtyři. To byl rok, kdy se budova téměř stala jen vzpomínkou. Došlo k obrovskému a devastujícímu požáru, který se rozšířil po celých prostorách a skoro zcela zničil tuto významnou stavbu. Plameny byly tak silné, že se zdálo, že tento symbol moderní Prahy může navždy zmizet. Bylo to období nejistoty a smutku. Ale právě v tom se ukázala neuvěřitelná síla tohoto místa. Budova se z popela znovu zvedla, aby mohla pokračovat ve své službě lidem.

A právě tato schopnost obnovy nás dovedla k tomu, co zde vidíte dnes. Po obnově se palác stal novým domovem pro Národní galerii v Praze. Od roku tisíc devět शतक sedmdesát šest zde sídlí expozice, které vás vezmou na cestu dějinami umění dvacátého a dvacetého prvního století. Místo, které kdysi sloužilo k prodeji zboží a obchodním jednáním, se stalo chrámem kultury a vysokého umění. Je to fascinující proměna.

Pokud vás zajímá něco neobvyklého, věnujte pozornost tomu, co se skrývá pod povrchem. Tato budova má i své tajné a méně známé části. Víte, že v jejích hlubinách, v bývalém podzemním kině, se dnes odehrává úplně jiný druh příběhů? Právě tam dnes sídlí divadlo Studio Hrdinů. Je to neuvěřitelný kontrast – zatímco v horních patrech se prohlížíte po velkých dílech malířů a sochářů, v podzemí se setkáváte s živým lidským hlasem, s divadelním projevem a okamžitou energií herců. Je to jako dvě různé světy, které žijí v jednom těle.

Nyní je ale čas, abyste se vydali dál. Váletržní palác vás zve, abyste vstoupili do jeho nitra a sami si prožili tu atmosféru, kterou nelze popsat jen slovy. Doporučuji vám nechat se pohltit prostorem a klidem, který v těchto obrovských sálech najdete. Prohlédněte si expozice, zkuste vnímat světlo, jak dopadá na stěny, a u každého díla se zastavte. Nechte se unášet historií, kterou zde můžete cítit na každém kroku. Děkujeme vám, že jste strávili tuto chvíli s námi a že jste se zajímali o toto výjimečné místo. Přejeme vám krásnou a inspirativní prohlídku v srdci Holešovic. Užijte si umění.