Vila Barrandovská 46 Vila

Vila Barrandovská 46 je funkcionalistická výstavní stavba z let 1931–1932, situovaná v pražské čtvrti Barrandov v Hlubočepích. Od 25. listopadu 1992 je zapsána jako nemovitá kulturní památka. Představuje ukázku moderního bydlení s prvky emocionálního funkcionalismu.

Objekt vznikl v období první republiky, kdy v Československu vrcholil rozvoj moderní architektury a snaha o racionální využití prostoru. Architekt Vladimír Grégr navrhl stavbu pro investora Ing. Václava M. Havla. Cílem bylo propagovat standardy komfortního bydlení, podobně jako u výstavní vily č. 2 v ulici Lumiérů. Na realizaci se podílelo několik subjektů: samotnou stavbu provedli Ing. Brázdil a Dr. Ješ, oplocení firma Martin Wilhelm a synové a dveře dodal Ing. O. Podhajský. Úpravu zahrady realizoval Jaroslav Veselý z velkozávodu školkařský v Molitorově.

Tato dvoupodlažní stavba s částečně zapuštěným suterénem je zasazena do mírně svažitého terénu uvnitř oblouku průjezdné komunikace. Architekturu definují horizontální linie a puristicky čisté plochy fasády. Výrazným rysem jsou nautické motivy: kruhová okna, zábradlí připomínající ty na parnících a terasu koncipovanou jako kapitánský můstek. Vnitřní prostory mají racionální dispozici, která odděluje jednotlivé funkce objektu.

V západní části domu se nachází zaoblený rizalit kopírující oblouk hranice pozemku. V tomto prostoru je umístěna hlavní společenská část osvětlená širokým pásovým oknem po celém obvodu. Druhé nadzemní podlaží je zkráceno o terasu propojenou s interiérem pomocí prosklených stěn. K domu přiléhají anglické dvorky na jižní a severní straně a v zahradě se původně nacházel bazén.

Vila byla sídlem významných osobností kultury a filmu. Do roku 1938 zde bydlel kameraman Otto Heller, během druhé světové války herečka Adina Mandlová, od roku 1953 divadelní a filmový herec Miloš Nedbal a od roku 1983 až do září 1989 režisér a scenárista Pavel Juráček.

Zajímavostí je původní obchodní strategie investora. Vila byla nabízena k prodeji za 560 tisíc korun, avšak zájemci uvažovali pouze o jejím pronájmu.

Dnes je vila uznávána jako významný architektonický prvek pražské čtvrti Barrandov. Její zachování umožňuje studium funkcionalistických principů a dobového přístupu k luxusnímu bydlení. Návštěva okolí této památky nabízí vhled do urbanistické elegance první republiky.