Žebrák Hrad

Žebrák leží v obci Točník na jižním okraji křivoklátských lesů v okrese Beroun. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka a od roku 2002 jako národní kulturní památka České republiky. Hrad je ve vlastnictví státu a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Je přístupný veřejnosti.

Hrad byl založen ve druhé polovině třináctého století Oldřichem Zajícem z Valdeka na nedalekém místě důležité obchodní stezky z Prahy do Bavorska. Dlouho patřil rodině Zajíců. Mezi lety 1322 a 1327 jej Oldřich IV. přenechal svému bratrovi Zbyňku Zajícovi z Hazmburka. Roku 1336 vyměnil Zbyněk Zajíc s králem Janem Lucemburským Žebrák za výnosnější budyňské panství. Od té doby se Žebrák stal významnou panovnickou rezidencí.

Hrad postupně měnil majitele. Roku 1341 jej koupil od Karla IV. jeho bratr Jan Jindřích, ale v roce 1349 jej králi prodal zpět. Na hradě se nacházela kaple svatého Apolináře a svaté Markéty. Karel IV. na hradě často pobýval – zde se 28. prosince 1351 zemřel jeho prvorozený syn Václav. Později panovník hrad navštívil jen jednou, roku 1360, a dokonce jej zastavil.

Zlatou dobu přinesla nová éra. Václav IV., který si Žebrák oblíbil pro snadnou dostupnost a polohu v hlubokých lesích, nechal hrad v období 1383–1396 nákladně přestavět na luxusní sídlo. V této době sem často přijížděli významní hosté, mezi nimi budoucí anglický král Jindřích IV. Roku 1392 král na hradě potvrdil založení Betlémské kaple. Roku 1395 však Žebrák vyhořel – podle Dobroslavy Menclové jej zapálilo vojsko Jindřího III. z Rožmberka. Brzy byl opraven, ale zároveň s tím založil král nedaleký Točník a od roku 1400 mu začal dávat přednost. Přesto Žebrák využíval i nadále – roku 1412 zde proběhla disputace mezi Janem Husem a Štěpánem z Pálče.

Během husitských válek se Žebrák stal obranným střediskem. Od roku 1422 jej měl v zástavě Hanuš z Kolovrat. Roku 1425 jej obléhalo husitské vojsko vedené Janem Hvězdou z Vícemilic, Janem Roháčem z Dubé a Bohuslavem ze Švamberka. Husité hrady dobýt nedokázali, ale vypálili městečka Žebrák a Hořovice. V roce 1430 hrad čelil druhému obléhání, které skončilo po devíti týdnech, když se Hanuš z Kolovrat přidal na stranu husitů. Roku 1438 byli na hradě uvězněni pražští měšťané z doby vlády krále Zikmunda, ale v květnu následujícího roku si vězňům podařilo uprchnout.

Hanuš z Kolovrat sídlil na Točníku, ale Žebrák poškozený v husitských bojích nechal opravit. Roku 1460 bylo nutno kapli po rekonstrukci znovu vysvětit. Poté už byla údržba hradu zanedbávána. Osudným se hradu stal požár v roce 1532. Po tomto požáru nebyl hrad nikdy obnoven a zůstal trvalou zříceninou, kterou mohou návštěvníci spatřit v krajině dodnes.