Břevnovský klášter představuje jeden z nejvýznamnějších počinů počátků českého státu a církve. Nacházející se v pražské čtvrti Břevnov, stojí tu nejstarší mužský klášter na českém území, založený roku 993 knížetem Boleslavem II. a pražským biskupem Vojtěchem. V roce 1993 jej papež Jan Pavel II. u příležitosti tisícího výročí povýšil na arciopatství, čímž bylo oficiálně uznáno jeho historické postavení.

Založení kláštera spjatá tradice zasazuje do dramatické chvíle. Biskup Vojtěch se údajně s knížetem Boleslavem setkali u pramene potoka Brusnice během lovecké výpravy. Vojtěch si během svého exilového pobytu v Itálii osvojil řeholní život – pobýval v Monte Cassinu a složil řeholní sliby 17. dubna 990 v řecko-latinském klášteře svatých Alexia a Bonifáce na římském Aventinu. Při návratu do vlasti sebou přivedl dvanáct bratří z tohoto kláštera, kteří se stali první mnišskou komunitou nového kláštera. Posvěcení klášterní stavby se uskutečnilo 14. ledna 993 a byla jej následně potvrzena papežem Janem XV. v května téhož roku. Původně byl klášter zasvěcen Matce Boží, svatému Benediktovi a svatým Bonifatiovi a Alexiovi, což připomínalo jeho římský duchovní původ.

Počáteční historie kláštera zůstává nejasná – původní komunita patrně brzy odešla do Uher. K výraznějšímu rozvoji došlo až po roce 1043, kdy se jej ujal opat Meinhard s mnichy z bavorského Niederaltaichu. Meinhard v polovině 11. století postavil kamennou románskou baziliku a založil další klášter v Rajhradě. Roku 1420 klášter zničili táborité a mniši se uchýlili do Broumova. Obnovu zahájili až v 16. století, a koncem 17. století vznikl Starý konvent za vedení opata Tomáše Sartoria.

Dnešní vzhled kláštera určila stavba zahájená v roce 1708 opatem Otmarem Zinkem, který ji svěřil předním umělcům doby. Bazilika je sálová stavba vrcholně barokního slohu s dlouhým kněžištěm podle návrhů Kryštofa Dientzenhofera. Byla vysvěcena 1715 a stavba pokračovala do roku 1740. Během pruského obléhání Prahy v 1757 sloužil chrám jako vojenská stáj a lazaret.

Klášter patří k nejstarším místům tradičního vaření piva v Česku – tuto tradici pokračuje Břevnovský klášterní pivovar. Celek kláštera s bazilikou svaté Markéty a stavbami v klášterní zahradě je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Návštěvníci zde nalézají svědectví o tisícileté historii českého benediktinství a barokní architektuře v okamžiku její největší slávy.