Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny v Chlumu Svaté Maří vděčí svou existencí středověké tradici poutnictví, která v místě vykořenila už v 13. století. Počátky jsou spojovány s legendou o nalezené soše Madony v křoví u cesty. Podle tradice se obraz po nalezení a odnesení domů vrátil na původní místo, což vedlo ke stavbě dřevěné stříšky a později dřevěné kaple. Kolem této kaple se utvořila osada, kterou však dlouho postrádala vlastní farnost. O správu poutního místa se starali křižovníci s červenou hvězdou, kteří v tomto regionu sehrávali klíčovou roli.

První věrohodná zmínka o Chlumu Svaté Maří pocházející z listinných zdrojů se datuje na 13. srpna 1383, kdy byla zmiňována stavba zasvěcená Panně Marii. Téhož roku daroval rytíř Heinrich z Reissengrünu řádu křižovníků šedesát jiter orné půdy na kopci. Kolem roku 1400 byla zřízena první vlastní kaple a prvním farářem se stal křižovník Johann Pichelmann. Ve stejné době vznikl kamenný kostel na místě původní dřevěné stavby. Právě z tohoto období pochází gotická soška sedící Panny Marie s Ježíškem v tzv. krásném slohu, jež se stala srdcem poutního místa.

Čtrnácté století přineslo zkoušky. V roce 1429 během husitských válek přepadli husité Chlum a kostel silně poškodili. Po skončení těchto válek následovala obnova. V druhé polovině století, za velmistra křižovníků Mikuláše Puchnera, byl kostel v letech 1482–1492 rozšířen na jižní straně. V roce 1499 vznikla nedaleko kaple Tříkrálová, kde se rovněž konaly pobožnosti pro poutníky. Během 15. století se Chlum stal významným poutním místem.

Šestnácté století přineslo nové vyzvy. Důsledky reformace a náboženských konfliktů zasáhly i toto posvátné místo. Protestantští stoupenci Chlum přepadli a dočasně dosadili vlastního kazatele. Přestože pokus převést Chlum na protestantskou obec nevyšel, důležité předměty a cennosti z kostela byly odvezeny do Chebu, kde v několik let později shořely v jednom domě.

Přelomem byla bitva na Bílé hoře a následný Vestfálský mír z roku 1648, který umožnil konsolidaci a obnovu katolického života. Zásadní moment nastal v roce 1687, kdy pražský arcibiskup a velmistr křižovnického řádu Jan Bedřich z Valdštejna povýšil zdejší faru na proboštství. Toto rozhodnutí zahájilo velkou přestavbu. Koncem 17. a začátkem 18. století byl původní kostel transformován do barokního komplexu. Staré středověké věže byly sneseny v roce 1686 a nahrazeny novými v letech 1687–1691. Základní kámen nového kostela byl položen v květnu 1690 a součástně s ním vznikl nový presbytář, který byl dokončen v roce 1694. Roku 1697 byla hotova i kupole nad křížením. Slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 11. května 1702 a následující den byla vysvěcena oválná kaple. Nejdéle trvala stavba křížové chodby ambitu v letech 1704–1722. Součástí komplexu je i trojkřídlý objekt velkého proboštství, který se stavěl pět let.

Dnes je Chlum Svaté Maří celek, který reflektuje dlouhé dějiny českého poutnictví. Památka byla v roce 1963 zapsána do seznamu kulturních památek. V roce 2016 došlo k revizi ochrany a rozšíření rozsahu i o barokní zahradu při proboštství. Nařízením vlády se stala s účinností od 1. července 2018 národní kulturní památkou. Poutní areál tak zůstává dnes ceníme jak historiky a archaeology, tak těmi, kteří přicházejí jako poutníci v tradici staré jako sám Chlum.