kostel svatého Bartoloměje v Teplicích Kostel

Kostel svatého Bartoloměje (německy St. Bartholomäus-Kirche) patří mezi výrazné stavby lázeňského města Teplice. Byl postaven v pseudorománském slohu v letech 1861 až 1884 na základě iniciativy pruského krále Bedřicha Viléma IV. Autorem projektu byl známý architekt Friedrich August Stüler. Asi dvacet let po dostavbě kostela byla ke stavbě přistavěna mohutná hranolová věž, která učinila kostel jednou z dominant Teplicích. Budova je doplněna terasou s balustrádami, z níž se otevírá výhled na Krušné hory rozprostírající se v širokém pásu včetně Hornické kulturní krajiny Krupka.

V počátcích sloužil kostel luteránské obci. V období 1945 až 1965 patřil Československé církvi husitské a byl nazván kostelem Prokopa Holého. Po roce 1945 se tak změnil nejen majitel, ale i účel budovy v souvislosti se změnami náboženské situace v zemi. Následně kostel připadl městu, které jej v roce 1990 prodalo soukromníkovi. Ten v budově otevřel restauraci a diskotéku. Později byl chrám prodán teplickému developeru Jaroslavu Třešňákovi, který jej zakonzervoval, ačkoliv jej dále nevyužívá.

Dnes je kostel chráněn jako kulturní památka. Na jaře 2013 se podílel na akci Noc kostelů, kde byly prezentovány činnosti vězeňské kaple a Církve československé husitské. Areál byl částečně otevřen veřejnosti a využívá jej společnost VisitTeplice, která zde pořádá výstavy v galerii a koncerty vážné hudby a akustických stylů s využitím akustických vlastností prostor. Kostel je umístěn na návrší nad křižovatkou Chelčického a Českobratrské ulice, vzdálený zhruba 500 metrů od středu města. Areál je oplocen a uzamčen, na jeho přístupnosti se tak podílí jen omezené veřejné akce.

Zajímavou součástí místa je prostor za chrámem, kde se nachází zbytky starého židovského hřbitova. Ten byl v roce 1939 zasypán i s náhrobky, čímž se stírá pamět na tuto komunitu. Kostel tak prostřednictvím své historie reflektuje měnící se náboženský a kulturní krajinu nejen Teplicích, ale také střední Evropy 20. století.