Vodárna na Hladnově Rozhledna

Vítejte. Stojíte právě před jednou z nejvýraznějších staveb v této části města. Podívejte se na tuto mohutnou věž, která se tyčí nad okolím a svou přítomností okamžitě upoutává každý pohled. Vodárna na Hladnově není jen obyčejnou budovou, je to symbol růstu a technického pokroku, který tuto oblast v minulosti tak silně ovlivnil. Vnímejte tu atmosféru místa, kde se spojuje praktická potřeba lidu s vysokým uměleckým vyjádřením. Tato stavba, kterou nyní pozorujete, působí velmi důstojně a zároveň jako pevný bod v rychle se měnícím městském prostředí.

Pojďme se společně vrátit v čase a porozumět tomu, proč tato věž vůbec vznikla. Před více než stovou lety, přesně v letech 1908 a 1909, procházela Slezská Ostrava obdobím velkých změn. Město potřebovalo zajištění vody a zároveň muselo čelit nebezpečí, které přinášel tehdejší průmyslový rozmach, a to především riziku požárů. Proto byla tato stavba navržena jako unikátní spojení dvou důležitých funkcí. Nebyla to jen vodárenská věž, která sloužila k ukládání a distribuci vody, ale zároveň v ní byla uložena i hasičská zbrojnice. Tento dvojí účel vyžadoval velmi promyšlený plán. Celý projekt připravil architekt Jaroslav Volenec, který dokázal spojit technickou náročnost s estetickou krásou. Díky jeho vizi se z užitečného objektu stalo skutečné město v malém, které sloužilo občanům v každém smyslu slova.

Nyní věnujte pozornost samotné podobě budovy, kterou máte přímo před sebou. Pokud se podíváte na její tvary a linie, všimnete si, že stavba neodpovídá běžným průmyslovým objektům té doby. Celé řešení vychází z principů geometrické secese. To znamená, že místo nadměrného a chaotického zdobení se architekt zaměřil na čisté tvary, rytmus a harmonii geometrických prvků. Všimněte si, jak se věž vznáší a jak jsou její části logicky navazující na sebe. Jedním z nejdůležitějších prvků, které můžete spatřit, je vyhlídková věž, která dodává celku na výšce jeho nezaměnitelný charakter. Tato část stavby byla určena k tomu, aby lidé mohli shlídnout město z výšky, což dodává objektu i společenský rozměr.

Při pohledu na detaily objektu se však vaše pozornost musí zastavit na něčem opravdu výjimečném. Všimněte si keramického reliéfu, který je součástí kašny. Toto umělecké dílo s názvem Žena nad pramenem je skutečným pokladem této památky. Je to práce uznávaných sochařů, Stanislava a Vojtěcha Suchardových. Tento keramický prvek dodává strohému technickému objektu jemnost a lidský rozměr. Právě tyto detaily, které spojují řemeslo, umění a techniku, činí z vodárny na Hladnově tak vzácný celek.

Tato stavba je také výsledkem spolupráce mnoha talentovaných osob. Kromě hlavního projektanta Jaroslava Volence se na výsledném podobě podíleli další architekti, jako byli Jiří Gwuzd a Václav Šafář. Jejich společná práce vytvořila celek, který přečkal staletí. Nezapomínejme ani na sochařské rodiny, které do stavby vložily svou duši a uměleckou hodnotu. Každý kámen a každý keramický detail zde vypráví příběh o snaze vytvořit něco trvalého a krásného, i když jde o budovu sloužící k praktickým účelům.

Zajímavé je sledovat, jak se osud této věže měnil v průběhu celého století. Po svém počátečním provozu, kdy sloužila jako vodárenský objekt a hasičská základna, prošla stavba v průběhu let řadou přestaveb. Jedním z největších obratů v jejích dějinách byl rok 1973. V tomto období se objekt transformoval a začal sloužit lidem i pro volný čas. Otevřela se zde restaurace s názvem Panorama a také prostor pro relaxaci, tedy sauna. Tato změna znamenala, že věž přestala být jen technickým bodem a stala se místem setkávání lidí a odpočinku. Tato nová funkce pomohla stavbě zůstat v paměti obyvatel i v dobách, kdy se průmyslová Ostrava měnila. Konečně v roce 1992 byla tato významná stavba oficiálně prohlášena za kulturní památku, což zajistilo její ochranu pro budoucí generace.

Možná vás zaujme ta myšlenka, jak jedna budova dokázala tak zásadně změnit svůj charakter. Od nepostradatelného stroje pro vodu a ochranu před ohněm, přes místo pro hostiny a odpočinek, až po dnešní roli tiché a vznešené památky. Je v tom určitá záhada, jak se podařilo udržet její původní duši i přes všechny tyto změny. Je to právě ta geometrická secese a umělecké detaily, které ji drží pohromadě a nedovolují jí zapadnout v šedi průmyslového města.

Teď, když už znáte příběh této stavby, doporučuji vám pokračovat v procházce a znovu se na ni podívat, ale tentokrát s vědomím všeho toho, co jste právě slyšeli. Vnímejte její tvary, hledejte detaily a představte si život lidí, kteří zde pracovali před více než sto lety. Děkujeme vám, že jste strávili tuto chvíli s námi. Přejeme vám krásné objevování dalších tajemství této oblasti a užijte si zbytek svého dne. Na shledanou.