Králův stůl Pamětní kámen
Králův stůl je pískovcový skalní útvar v Chřibech, v okrese Uherské Hradiště Zlínského kraje. Tento památný kámen je známý svou záhadnou historií a nejasným účelem, což přitahuje badatele i návštěvníky. Majetková listina z roku 1228 potvrzuje, že původně sloužil jako hraniční mezník velehradského kláštera. Jeho tvar a symboly vyvolávají diskuse o původu a funkci objektu.
Vznik Králova stolu datují do prehistorické doby, kdy byl umístěn na současné místo v Chřibech. Původně se skládal ze tří částí – hlavní a dvou postranních. Jedna z nich byla v polovině 19. století rozbita a použita jako štěrk při stavbě silnice. Kámen je opracován do podoby posvátného zvířete, což naznačuje možnou symbolickou či rituální funkci.
V roce 1228 byl Králův stůl majetkovou listinou krále Přemysla Otakara I. potvrzen jako hraniční mezník velehradského kláštera. V následujících stoletích se stal součástí hranic napajedelského a velehradského panství, což dokumentují záznamy z roku 1694. Kámen zůstal důležitým prvkem místních hranic až do 18. století.
Útvar je tvořen hrubozrnným pískovcem nahnědlé až světle šedé barvy, který přechází v jemný slepenec. Tvar připomíná kovadlinu s vytesanými znaky, jež byly považovány za keltské runy. Tento detail vedl k různým teoriím o původním účelu kamene.
Mezi klíčové události patří obchůzka hranic napajedelského a velehradského panství v roce 1694. Tehdy byly poprvé zmíněny znaky na svrchní straně kamene. Dalším významným momentem byla smlouva o vzájemné hranici uzavřená u Králova stolu v roce 1706 mezi velehradským klášterem a Janem z Rottalu.
Dnes je Králův stůl přístupný návštěvníkům, kteří jej mohou objevit při procházce po cyklotrasce 5013 nebo Cyrilometodějské stezce. Přestože o původním účelu památky existuje málo zpráv, představuje fascinující spojení pravěku a historických změn v regionu. Tajemství a symbolika činí tento kámen zajímavým místem pro každého milovníka historie.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1228
- Majetková listina potvrzuje Králův stůl jako hraniční mezník.
- 1694
- Zpráva o obchůzce hranice s popisem znaků na kameni.
- 1706
- Smlouva o vzájemné hranici uzavřená u Králova stolu.
Stavební vývoj
Kámen byl umístěn na své současné místo v prehistorické době. Původně složen ze tří částí, byla jedna z postranních částí rozbita a použita jako štěrk při budování silnice v polovině 19. století.
Historické události
- 1228
- Majetková listina králem Přemyslem Otakarem I. potvrzuje Králův stůl jako hraniční mezník velehradského kláštera.
- 1694
- Obchůzka hranice napajedelského a velehradského panství s popisem znaků na Králův stůl.
- 1706
- Smlouva o vzájemné hranici uzavřená u Králova stolu mezi velehradským klášterem a Janem z Rottalu.
Vlastníci
- 1228
- 1694
Zajímavosti
– Původně se kámen skládal ze tří částí, ale jedna z nich byla v polovině 19. století rozbita a použita jako štěrk při stavbě silnice. – Kámen je opracován do podoby posvátného zvířete a jeho tvar připomíná kovadlinu. – Na kameni jsou vytesány znaky, které byly považovány za keltské runy. – Majetková listina z roku 1228 potvrzuje, že objekt sloužil jako hraniční mezník velehradského kláštera. – V roce 1706 byla u památky uzavřena smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem z Rottalu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Králův stůl je pískovcový skalní útvar v Chřibech, nedaleko Velehradu na Uherskohradišťsku. Nejbližší obcí jsou kilometr vzdálené Jankovice, poblíž stojí myslivna Nové Dvory. Místem vede silnice z Modré do Zdounek a také modře značený úsek Cyrilometodějské stezky.
Kámen je z hrubozrnného pískovce nahnědlé až světle šedé barvy, jaký se v Chřibech běžně vyskytuje. Má přibližně tvar kvádru o rozměrech zhruba 2,6 na 1,9 na 1 metr. Na současné místo byl uměle uložen už v pravěku. Původně se skládal ze tří částí, hlavní a dvou postranních. Východní část byla v 19. století rozbita a použita jako štěrk při stavbě silnice. Západní úlomek měří 115 na 65 centimetrů. Kámen je opracován do podoby posvátného zvířete, snad býčí hlavy nebo koňského hřbetu. Z boku připomíná kovadlinu. Vytesané znaky na něm považoval amatérský archeolog Antonín Galatík za keltské runy.
Ve středověku byl kámen hraničním mezníkem pozemků velehradského cisterciáckého kláštera. Poprvé se o něm píše v listině krále Přemysla Otakara Prvního z 27. listopadu 1228. Ta mezi hraničními body uvádí kámen na západě, kterému se říká Králův stůl. Zpráva o obchůzce hranic z roku 1694 se poprvé zmiňuje o znacích na jeho horní ploše. Popisuje rozličná písmena a nápisy, mezi nimi jméno JHS, a také obrazce podobné biskupské berle. Ještě 6. října 1706 byla přímo na Králově stole uzavřena smlouva o hranici mezi klášterem a Janem z Rottalu, majitelem napajedelského panství.
Podle místních pověstí sloužil kámen jako stůl při hostinách panovníků, třeba Přemysla Otakara Prvního, Karla Čtvrtého nebo Matyáše Korvína. Archeologové však žádné kosti ani střepy nenašli. Badatelé z poloviny 19. století soudili, že se tu volili slovanští kmenoví vládci, kteří se ujímali vlády usednutím na kámen.
Kámen jako první odborně zaměřil a popsal Josef Chodníček v roce 1903. Na jeho práci navázal v roce 1964 František Soják. Podle něj mohl kámen sloužit k určování ročních cyklů nebo ke sledování východu a západu Slunce. Někteří badatelé v něm vidí megalitický dolmen, který ukazoval slunovraty a rovnodennosti. Poslední výzkum Jiřího Pavelčíka z roku 1997 tuto domněnku nepotvrdil. Odhalil však, že kolem kamene vedl kruh ze štípaného kamene. Na jeho obvodu ležely hrubě opracované kameny orientované do čtyř světových stran.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v brzkých ranních hodinách nebo v pozdním odpoledni, kdy je světlo v lesích Chřibů jemnější a vyhnete se největšímu rušení.
Do cesty si nezapomeňte vzít dostatek pitné vody, svačinu a především kvalitní obuv vhodnou pro pohyb v terénu a po stezkách.
Při fotografování se zaměřte na detaily pískovcového útvaru a jeho symboly; nejlepší světelné podmínky pro zachycení textury kamene získáte během tzv. zlaté hodinky.
V okolí můžete prozkoumat Cyrilometodějskou stezkku, cyklotrasu 5013, myslivnu Nové Dvory nebo obec Jankovice. Pro rodiny s dětmi jsou tyto přírodní trasy ideálním cílem pro aktivní odpočinek.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o objekt ve veřejném prostoru, který si obvykle můžete prohlédnout zvenku bez vstupného. Zda je volně přístupný i tento konkrétní objekt, jsme neověřili.
Kde se památka nachází?
Poloha: Velehrad, Zlínský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000144094).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Nedaleko Králova stolu se nachází myslivna Nové Dvory a obec Jankovice, přičemž kámen je součástí cyklotrasy 5013 a Cyrilometodějské stezky.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Jankovice, obec: Vhodné místo pro zahájení výletu. Tato obec slouží jako dobrý startovní bod. 2. Cyrilometodějská stezka, stezka: Tematická trasa vedoucí k cíli. Poskytuje příjemný průchod krajinou. 3. Cyklotrasa 5013, cyklotrasa: Cesta určená pro cyklisty. Propojuje okolní místa v rámci trasy. 4. Myslivna Nové Dvory, myslivna: Bod v blízkosti hlavního cíle. Nabízí klidné prostředí pro odpočinek. 5. Králův stůl, pamětní kámen: Hlavní cíl výpravy. Tento pamětní kámen je nejdůležitější zastávkou celé trasy.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí pamětního kamene probouzí do života a mladá zeleň vytváří svěží kulisu. Atmosféra je plná naděje a jemné jarní slunce příjemně osvětluje povrch památky. Doporučujeme obléknout vrstvené oblečení, protože ranní chlad může být stále citelný. Nejlepší je navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.
V letních měsících dominuje krajině sytá zeleň a ostré světlo, které zdůrazňuje detaily kamene. Vzhledem k hlavní sezóně zde bývá nejvíce návštěvníků, proto je vhodné přijít hned ráno, abyste se vyhnuli největším davům. Nezapomeňte na lehké, prodyšné oblečení, klobouk a dostatek tekutin pro udržení hydratace.
Podzim přináší do Velehradu zlatavé barvy listí a často mlhavá rána, která místu dodávají tajemný a melancholický nádech. Měkké podvečerní světlo je ideální pro zachycení atmosféry památky na fotografiích. Praktické bude zvolit nepromokavou obuv a lehčí bundu, která ochrání před chladným větrem.
V zimním období působí Králův stůl v tichu a klidu, případně pod vrstvou sněhu, což vytváří kontrastní a čistý pohled. Deny jsou krátké, proto doporučujeme plánovat návštěvu dopoledne, než začne stmívat. Nezbytné je teplé termické oblečení, rukavice a pevná podrátka, abyste se vyhnuli uklouznutí na zamrzlé cestě.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: jib / CC0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Příběh: Králův stůl
Bylo to v pondělí ráno, kdy Martin zjistil, že jeho ruce se třesou, jakoby ovládaly jinou sílu než touhou po zemědělském právu. Vyrostl do historie Králův st…
Číst příběh
Pověst: Králův stůl
Podle místní pověsti přišel na toto místo v Chřibech sám král. Bylo to za časů, kdy husté lesy kolem Velehradu ještě pamatovaly pohanské obřady a kdy hranice…
Číst příběhFotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře