Socha svatého Prokopa (Police nad Metují) Socha

Socha svatého Prokopa v Polici nad Metují v okrese Náchod je kvalitním příkladem pozdně barokního pískovcového sochařství ve východních Čechách. Objekt z počátku 18. století se nachází v Kostelní ulici a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Předpokládá se, že socha vznikla kolem roku 1706 v dílně spolupracovníků Jana Brokoffa. Tato skupina v daném období tvořila sousoší Panny Marie na broumovském náměstí. V roce 1746 dílo daroval polické obci břevnovsko-broumovský opat Benno Löbl.

Z hlediska výtvarného zpracování jde o pískovcovou figuru v mírně skloněném postoji. Těžiště spočívá na levé noze, zatímco pravá je předsunutá. Světec má na hlavě mitru a je oděn v pelerínu s bohatě řasenou drapérií. Celý objekt stojí na masivním třídílném soklu s vyvýšeným středovým segmentem. V jeho části se nachází nika zakončená mušlovitou lunetou. Socha je dnes doplněna kamennou balustrádou, která původně sloužila jako zábradlí mostu nad stokou od podklášterního mlýna.

Historicky socha nestála na současném místě, ale před městským mlýnem v Nádražní ulici. Do Kostelní ulice byla přenesena v roce 1857. V místním kontextu tvoří protějšek socha svatého Jana Nepomuckého.

Během let prošla památka dvěma restauracemi. První proběhla v roce 1871 nákladem polického mecenáše Augustina Kejdany. Druhá se uskutečnila v roce 1997 v ateliéru akademického sochaře Antonína Wagnera ve Dvoře Králové nad Labem. V současné době soše chybí kříž, který světec původně držel v ruce.

Památka je zapsána v katalogu Národního památkového ústavu pod rejstříkovým číslem ÚSKP 31965/6-1851. Díky své umělecké hodnotě a spojitosti s dílnou Jana Brokoffa představuje významný bod pro každého zájemce o barokním umění v regionu. Návštěva tohoto objektu nabízí přímý vhled do sochařské tradice východních Čech.