Sousoší Panny Marie (Jaroměř) Mariánský sloup
Mariánský sloup v Jaroměři v okrese Náchod je barokní sousoší umístěné na náměstí Československé armády. Dílo vzniklo v letech 1722/1723–1726/1727 a patří k významným příkladům vrcholně barokní sochařské tvorby východních Čech. Celý celek je připisován Matyáši Bernardu Braunovi a jeho dílně.
Vznik památky souvisí s osobním životem umělce, který působil v blízkém Kuksu. V roce 1719 se Matyáš Bernard Braun v Jaroměři oženil s Marií Alžbětou Miseliusovou, dcerou místního měšťana. Následně v roce 1721 u Brauna objednali sousoší jaroměřští obyvatelé k uctění neposkvrněného početí Panny Marie, známého jako Immaculata. Celkové náklady na dílo činily 1321 zlatých a byly převážně uhrazeny z darů měšťanů. Braun při realizaci účtoval méně, než bylo v té době obvyklé. Umělec sám připravil kompozici, skici i modely. Samotné sochařské provedení do kamene realizoval jeho spolupracovník Řehoř Theny.
Stavba sloupu začala v roce 1723 a byla téměř hotová již následující rok. Celý objekt měří 15,6 metrů a je obklopen šestibokým zábradlím o obvodu 26,7 metrů. Jako stavební materiál byl použit pískovec z lomů na Hořicku. Na vrcholu stojí socha Panny Marie na zeměkouli, doplněná o hada a půlměsíc na vrcholové hlavici. Výzdavu tvoří řada soch a reliéfů. Na spodní trojboké balustrádě jsou umístěny postavy svatého Floriána, svatého Ignáce a svatého Jana Nepomuckého. Mezi nimi se nacházejí tři reliéfy zobrazující rakouského orla, darovací nápis a Svatou rodinu. Na vyšších římsách stojí sochy svatého Jana Křtitele, svatého Štěpána a svatého Jakuba, zatímco na římsě obelisku je umístěna alegorie Víry. Dále zde najdeme reliéfy Navštívení Panny Marie, Obětování Krista v chrámě a Nanebevzetí Panny Marie.
Po vysvěcení dne 8. prosince 1727 probíhaly v průběhu století různé opravy. Probíhaly například v letech 1845 a 1883 pod vedením Berdarda Otto Seelinga a v roce 1925 pod vedením Jaroslava Křepčíka. Na počátku 90. let 20. století byl stav památky zjištěn jako havarijní kvůli pokročilé korozi kamene. Aby se předešlo úbytku autentičnosti, bylo rozhodnuto o vytvoření kopií. V letech 1990–1997 proběhlo intenzivní restaurování a statické zajištění základní části sloupu. V rámci záchranných prací vzniklo 30 věrných replik původních soch a reliéfů z umělého kamene.
Zajímavostí je, že originály původních soch jsou dnes uloženy v Bastionu č. 1 v pevnosti Josefov. Celé sousoší je rovněž zachyceno na akvarelu Karla Meisnera.
Dnes je mariánský sloup chráněn jako významná památka a představuje jeden z nejdůležitějších barokních objektů v regionu. Je klíčovým bodem městské architektury, který stojí za návštěvu každému, kdo se zajímá o vrcholné období barokního sochařství.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1721
- Jaroměřští měšťané objednali sousoší u Matyáše Bernarda Brauna.
- 1723
- Zahájení stavby sloupu.
- 1727
- K hospenství a vysvěcení sousoší došlo dne 8. prosince.
- 1990
- Zahájení intenzivní záchranné práce a restaurování památky.
Stavební vývoj
Stavba byla realizována v letech 1723 až 1727 z hořického pískovce. Původní sochařská výzdoba byla v důsledku pokročilé koroze kamene nahrazena věrnými kopiemi z umělého kamene. Základní stavební část byla staticky zajištěna a restaurována.
Historické události
1721: Objednávka sousoší měšťany, 1723: Zahájení stavby, 1727: Vysvěcení sloupu, 1990–1997: Rozsáhlé restaurování a výměna soch za kopie.
Zajímavosti
– Originály původních soch jsou dnes uloženy v Bastionu č. 1 v pevnosti Josefov. – Celé sousoší je zachyceno na akvarelu Karla Meisnera. – Umělec Matyáš Bernard Braun při realizaci díla účtoval méně, než bylo v té době obvyklé. – V rámci záchranných prací v letech 1990 až 1997 vzniklo 30 věrných replik původních soch a reliéfů z umělého kamene.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Jaroměři. Stojíte právě na místě, které vás musí okamžitě ohromit svou velikostí a neobyčejnou silou. Před vašima očima se tyčí monumentální sousoší Panny Marie, které v sobě nese veškerou slávu a hloubku barokního umění. Vnímejte tu přítomnost, jak tento vysoký sloup, měřící přes patnáct a půl metru, dominuje celému náměstí Československé armády. Je to vrcholné dílo sochařské tvorby pro celé východní Čechy. Dívejte se na jeho tvary, na tu dynamiku, která se zdá být i v kameni živá. Celé toto sousoší nepůsobí jen jako obyčejný pomník, ale jako živoucí vyprávění o víře a umění, které vás nyní obklopuje.
Pojďme se společně vrátit hluboko do minulosti, abychom pochopili, proč toto dílo vzniklo právě zde. Před několika staletími, přesně v roce tisíc sedm set dvacet jedna, se místní měšťané rozhodli pro něco výjimečného. Nechtěli jen obyčejný kámen, chtěli uctít neposkvrněné početí Panny Marie způsobem, který by zůstal v paměti všech generací. Proto si objednali dílo od největšího mistra své doby. Celý proces stavby začal v roce tisíc sedm set dvacet tři. Představte si tu práci, tu úsilí lidí, kteří v té době bez moderních strojů vytvářeli takto složitý a vysoký celek. Celý proces trval několik let a teprve dne osmého prosince roku tisíc sedm set dvacet sedm došlo k jeho slavnému vysvěcení a hostině. Bylo to okamžik velké radosti pro celé město, kdy se tento sloup stal součástí každodenního života Jaroměře.
Nyní vás prosím, věnujte pozornost tomu, co vidíte přímo nad sebou. Zvedněte zrak co nejvýše. Na samém vrcholu celé této kompozice spatříte sochu Panny Marie. Je to ona, středobod všeho, postava, která vládne celému sousoší a směřuje k nebi. Pak se podívejte níže, na balustrády a na jednotlivé římsy. Tam uvidíte řadu soch světců, které obklopují hlavní postavu a vytvářejí bohatou a složitou skupinu. Vnímejte tu hierarchii, jak se sochy postupně rozmísťují v prostoru a jak každá z nich přispívá k celkové nádherě. Celé dílo je postaveno tak, aby vaše oči neustále putovaly vzhůru, od detailů na nižších patrech až k té nejvyšší postavě. Vnímejte tu bohatost tvarů, která je tak typická pro tento styl, kdy se nic nešetří a každá plocha má svůj význam.
Abychom však plně pochopili velikost tohoto sousoší, musíme znát jména lidí, kteří za ním stáli. Hlavním tvůrcem, mužem, který vdechoval kameni život, byl Matyáš Bernard Braun. To je jméno, které v českém umění znamená naprostou vrcholnost. On navrhl celou tuto podobu, on vymyšlel každou křivku a každý pohyb. Pomáhal mu také Řehoř Theny, který se podílel na realizaci tohoto velkolepého záměru. V historii tohoto místa je také spojena postava Marie Alžběty Miseliusové, která byla pro vznik tohoto díla významná. Tito lidé společně vytvořili něco, co odolalo zkouškám času a zůstalo pro nás všechny důkazem jejich geniality a oddanosti.
A nyní vám prozradím něco, co vás možná překvapí a co vám umožní vidět toto místo úplně jinak. Možná si říkáte, že ty sochy, které právě pozorujete, jsou ty úplně původní, které přímo vytvořil mistr Braun v osmnáctém století. Ale pravda je fascinující a trochu tajemná. Originální sochy, ty, které přímo vytvořil mistr, jsou dnes uloženy jinde, aby byly chráněny před vlivem okolního světa a času. Najdete je v pevnosti Josefov, konkrétně v prvním bastionu. To, co vidíte zde na náměstí, jsou věrné obnovy, které vznikly během velkých záchranných prací v letech tisíc devět set devadesát až tisíc devět set devadesát sedm. Tehdy se muselo jednat o rychlé a precizní rozhodnutí, aby památka mohla opět hrdě stát zde. Vzniklo tehdy třicet věrných kopií, které jsou tak přesné, že vás ani nenapadne, že nejsou ty původní. Navíc, věděli jste, že mistr Braun při realizaci tohoto díla účtoval méně, než bylo v té době obvyklé? Byl to muž, který se o toto dílo podílel s neobvyklou laskavostí a štědrostí. Celou tuto krásu můžeme vidět i na starém obrazu, na akvarelu, který namaloval Karel Meisner, a ten nám dává pohled na to, jak dílo vypadalo v minulosti.
Doufám, že vás tato krátká cesta časem vás potěšila a že jste si díky ní lépe představili historii tohoto místa. Stojíte v srdci Jaroměře, v místě, kde se setkává víra, historie a nejvyšší umění. Nechte se dál inspirovat krásou tohoto města a pokračujte v procházce po jeho ulicích. Každý kámen zde má svůj příběh. Děkuji vám za vaši pozornost a přeji vám krásný zbytek dne při dalším prozkoumávání tohoto místa.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v dopoledních hodinách nebo krátce před západem slunce, kdy je světlo měkčí a lépe zvýrazní detaily barokních soch. V těchto časech se vyhnete i největšímu horku a davům.
Doprava na místo je možná jak osobním autem, tak prostřednictvím veřejné dopravy. Aktuální jízdní řády a spojení si prosím ověřte v elektronických vyhledávačích nebo v mobilních zařízeních. Parkování v okolí náměstí je možné, ale doporučujeme hledat vyhrazená místa v blízkosti.
Při prohlídce si vezměte s sebou pitnou vodu a pohodlnou obuv, která je vhodná pro chůzi po městské dlažbě. Pokud plánujete delší pobyt, může se hodit i ochrana před sluncem.
Pro milovníky snímků jsou nejlepší místa na náměstí, odkud je možné zachytit celé sousoší v širším kontextu s okolní architekturou. Nejlepší světlo pro zdůraznění sochařského díla najdete při nízkém úhlu slunce.
Rodiny s dětmi mohou využít otevřený prostor Náměstí Československé armády v Jaroměři, kde mají děti více prostoru pro pohyb.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Náměstí Československé armády v Jaroměři.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Náměstí Československé armády, typ: náměstí. Centrální prostor obce, který slouží jako výchozí bod cesty. 2. Sousoší Panny Marie, typ: pomník. Hlavní památka, která je uznávána pro svou estetickou a duchovní hodnotu. 3. Areál Sousoší Panny Marie, typ: bezprostřední okolí. Místo určené k detailnímu pozorování soch z různých stran.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období je sousoší Panny Marie v Jaroměři oživeno květinami, které se rozvíjejí kolem památky a přidávají barevný lesk do krajiny. Sluneční paprsky osvětlují sochu zvláštním světlem, což vytváří atmosféru klidu a obnovy. Návštěvníci by měli přijít brzy ráno, aby si užili mírné teploty a vyhnuli se možným davům, které začínají s rostoucím tepelným účinkem slunce. Dávkování oblečení je klíčové — oděv na přechod mezi chladnými ranními a teplejšími obdobími bude ideální.
Léto: Léto v Jaroměři nabízí dlouhá slunečná dny, které osvětlují sochu Panny Marie příjemným a živícím světlem. Atmosféra je plná energie, s teplými vichrky, které vytvářejí pohodlnou přírodu kolem památky. Léto je nejlepší čas na návštěvu kvůli dlouhým otevíracím hodinám a plné nabídce turistických služeb. Návštěvníci by měli přijít dřív, aby se vyhnuli největším davům v hlavní letní sezóně, a nosit lehké oblečení s ochranou proti slunci.
Podzim: V podzimu je atmosféra kolem sousoší Panny Marie poklidná a klidná, přičemž listy stromů nabírají živé zbarvení. Sluneční paprsky padající na památku mají měkčí tón, což vytváří romantickou atmosféru. Toto období je ideální pro návštěvu kvůli nižším davům a příjemným teplotám. Návštěvníci by měli nosit vrstvené oblečení, abychom se vyhnuli chladným večerním vichrům, které jsou běžné v tomto období.
Zima: Zimní návštěva sousoší Panny Marie nabízí jedinečnou atmosféru, kdy sluneční paprsky osvětlují sochu prostřednictvím sněhového pokryvu. Tato sezóna je klidná a málo navštěvovaná, což vytváří pocit přesvědčení a soukromí. Otevírací doba může být omezená kvůli chladným teplotám, takže je vhodné navštívit brzy ráno. Návštěvníci by měli nosit teplé oblečení a ochrannou nošenku proti vichru, aby si užili návštěvu bez nepohodlí.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Karelj / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře