Eggertova vila Vila

Vítejte. Stojíte právě před jednou z nejvýznamnějších a nejstarších historických budov v našem městě. Před vašima očima se tyčí Eggertova vila, objekt, který v sobě nese neuvěřitelnou pestrost osudů a věků. Než se pustíme do hlubší prohlídky, dovolte mi, abych vás uvedl do atmosféry místa, kde se historie dotýká přítomnosti. Pokud se nyní rozhlédnete kolem sebe, možná si uvědomíte, že stojíte na velmi zvláštním místě. Tato vila totiž nebyla postavena na prázdné ploše. Její základy a její samotná existence jsou pevně spjaty s minulostí tohoto města, neboť byla vybudována přímo na místě, kde se kdysi tyčily původní městské hradby. Představte si tu změnu – z opevnění, které mělo město chránit před nepřítelem, se stalo místo, které má sloužit k pohodlí, kultuře a vědění.

Pojďme se nyní vrátit do doby, kdy se tento příběh začal psát. Jsme v polovině devatenáctého století, přesně v letech 1859 až 1860. V Rakouském císařství tehdy panoval období známé jako bachovský absolutismus. Byly to časy pevné moci, ale také časy, kdy se začínal měnit samotný život lidí. Právě tehdy, díky rostoucímu bohatství a novým možnostem, začalo měšťanstvo vyžadovat jiný, reprezentativnější životní styl. A právě pro tento nový svět byl Eggertova vila stvořen. Jejím majitelem byl Anton Eggert, úspěšný měšťan a podnikatel, který si přál dům, jenž by odrážel jeho postavení i úspěch. Projekt pro něj připravil uznávaný architekt Josef Sandner, jehož vize dodala stavbě její nezaměnitelný charakter.

Nyní věnujte pozornost samotné stavbě, která stojí přímo před vámi. Podívejte se na její tvář a vnímejte její empírový styl. Tento styl je známý svou důstojností a vyvážeností. Pokud byste si mohli představit půdorys této budovy, uviděli byste, že má tvar písmene T. Tento pavilonový charakter stavby je velmi specifický a dodává jí lehkost, přestože působí velmi pevně a stabilně. Všimněte si fasády. Není to jen obyčejná hladká stěna. Je opatřena jemným bossováním. To znamená, že povrch stěn má svou strukturu, svou hloubku a svou texturu, která vytváří krásnou hru světla a stínu podle toho, jak se po dni mění poloha slunce. Vila je orientována směrem k jihu, aby mohla co nejlépe využívat přirozené světlo. Podívejte se také na střechu – je nízká, což je typické pro tento architektonický směr a umožňuje stavbě působit harmonicky v okolním prostředí.

Při pohledu na tuto budovu nelze neuvědit se příběhy lidí, kteří zde žili. Anton Eggert zde budoval svůj domov, dokud v roce 1875 neodešel ze světa. Po jeho smrti zde zůstala jeho žena, Johanna Eggertová. Její životní cesta s touto vilou byla také důležitá. Když v roce 1905 zemřela, vila přešla do rukou Obchodní a průmyslové komory. Od tohoto okamžiku se začal měnit charakter místa – z soukromého domova se postupně stával objektem s veřejnějším nádechem.

V průběhu dalších desetiletí se vlastnictví vily neustále měnilo, což odráželo ekonomické i politické zvraty v našem regionu. V roce 1920 se budova stala součástí majetku českého akciového pivovaru. O deset let později, v roce 1930, ji převzala českobudějovická záložna. Každý z těchto majitelů do vily vnesl kus své vlastní historie. Nicméně období mezi lety 1939 a 1945 bylo pro tento objekt velmi těžké. Během války sloužila vila jako sídlo německého úředního soudu a také jako pobočka zemského soudu. V těchto letech zde panovala quite jiná, mnohem přísnější a vážnější atmosféra než v dobách, kdy zde žili podnikatelé a jejich rodiny.

Možná vás zaujme tato zajímavost: Eggertova vila není jen jakákoliv stará budova. Je to nejstarší zachovaná vila tohoto architektonického typu v celých Českých Budějovicích. Je to živý důkaz toho, jak se mělo naše město v devatenáctém století vyvíjet. Je to památník proměny od opevněného města k modernímu, rozrůstajícímu se městskému prostoru.

A jak se tedy tato vila stala tím, čím je dnes? Od roku 1946 slouží jako sídlo Jihočeské vědecké knihovny. To je možná nejkrásnější návrat k jejímu významu. Místo, kde kdysi žili bohatí lidé a kde později rozhodovali soudci, je nyní domovem pro tisíce knih, pro vědění, pro studium a pro každého, kdo hledá odpovědi. Místo, které kdysi chránilo město svými hradbami, nyní chrání lidské myšlenky a historii v podobě psaných slov.

Nyní vás prosím, pokračujte v procházce. Prohlédněte si fasádu z jiných úhlů, vnímejte atmosféru tohoto místa a zkuste si představit, jaké zvuky a jaké hlasy se zde ozývaly před stovkami let. Eggertova vila na vás čeká, abyste ji objevili znovu a znovu. Děkuji vám za společnou cestu a přeji vám příjemné pokračování v objevování krás našeho města.