Pražská brána (České Budějovice) Brána
Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.
Lze předpokládat, že brána existovala již v roce 1304, kdy město odolalo útoku Albrechta I. Habsburského. První písemná zmínka pochází z roku 1335. Věžová stavba s obdélníkovou základnou dosahovala šíře devíti metrů, délky třinácti metrů a výšky osmnácti a třetiny metru. Gotická část měřila devět a půl metru, pozdější přestavby ji prodloužily směrem na Mariánské náměstí. Na přelomu 15. a 16. století došlo k stavebním úpravám; údajný základní kámen s letopočtem 1487 se však nepodařilo ověřit.
V 16. století, pravděpodobně kolem roku 1558, kdy byl na věž zavěšen zvon, byly provedeny renesanční úpravy. Vjezd strážily vrata na obou koncích průjezdu, jištěná hřebenem. Gotický portál dosahoval tři a půl až čtyř metrů. Středně velká pravoúhlá okna sloužila jako střílny. Předbraní posílil mohutný podkovovitý barbakán dlouhý čtyřicet pět metrů s vlastní renesanční branou. V důsledku požáru roku 1641 patrně atika nahradila původní střechu. Praktické prvky přibyly v 17. století: roku 1605 hodiny na průčelí, roku 1607 doplněné o sluneční ciferník.
Brána se stala svědkem klíčových okamžiků městské historie. Roku 1461 vjel Pražskou branou za zvuku fanfár a prapory král Jiří z Poděbrad s manželkou Johankou z Rožmitálu. Dramatickou událostí byl třináctý leden 1611, kdy pronikli do města vojáci pasovského biskupa. Využili lstivého plánu – vozem se zbožím si nechali spustit padací most přes Mlýnskou stoku a skryté jednotky vtrhly do města. Zde byl zabit městský písař Šimon Plachý z Třebnice. Na jeho paměť byla umístěna první pamětní deska v Českých Budějovicích (originál v Jihočeském muzeu, replika od roku 1995 na Krajinské 212/43). Roku 1631 prochodily brána české korunovační klenoty; ty v kostele sv. Mikuláše přečkaly následný saský vpád a v roce 1633 byly vráceny do Prahy.
V roce 1867, poté co byla demolována Linecká a Vídeňská brána, padlo rozhodnutí zbořit i Pražskou bránu – poslední městskou bránu Budějovic. Radnice odůvodňovala demolici nutností provětrat a ozdravit Krajinskou třídu. Barbakán byl postupně likvidován, renezanční mostní část v roce 1880. Uvolněnému prostoru se začalo říkat „V Bráně". Roku 1995 vypracovala společnost BAHA studii na obnovu brány, ale bez investora projekt nebyl realizován.
Dnes se brány dochovala západní zeď, k níž byl přistavěn Taxbergerův dům. Protější dům „U Pražské brány" nese na fasádě štukový reliéf původní brány a budovy, která mu předcházela – Žáčkova či Rothova domu, který zanikl roku 1927. Tyto poslední stopy umožňují návštěvníkům si představit, jak mohutnými stavbami byly městské brány Českých Budějovic v minulosti.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1335
- První písemná zmínka o bráně
- 1461
- Vjezd krále Jiřího z Poděbrada do města
- 1611
- Vpadnutí Pasovštů do města
- 1631
- Přivezení českých korunovačních klenotů bránou
- 1867
- Demolice brány
Stavební vývoj
Stavba byla původně gotická s obdélníkovou základnou. V 16. století získala renesanční prvky, například po instalaci zvonu. Později byla doplněna barokními prvky v podobě ravelinů.
Historické události
V roce 1335 se objevila první písemná zmínka o bráně. V roce 1461 jí projížděl král Jiří z Poděbrad. V roce 1611 došlo k nečekanému vpadu vojsk do města. Brána byla definitivně odstraněna v roce 1867.
Zajímavosti
- Lze předpokládat, že brána existovala již v roce 1304, kdy město odolalo útoku Albrechta Habsburského, přičemž první písemná zmínka pochází z roku 1335. - Věžová stavba s obdélníkovou základnou měla šíři devíti metrů, délku třinácti metrů a výšku osmnácti a třetiny metru, přičemž gotická část měřila devět a půl metru. - Roku 1461 vjel branou za zvuku fanfár a prapory král Jiří z Poděbrad s manželkou Johankou z Rožmitálu. - Dne třináctého ledna 1611 pronikli do města vojáci pasovského biskupa, kteří využili lstivý plán s vozem se zbožím a padacím můstkem přes Mlýnskou stoku. - V roce 1867 padlo rozhodnutí zbořit Pražskou bránu, která byla poslední městskou bránou Budějovic, a barbakán byl postupně likvidován.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Pražská brána, nazývaná také Písecká, bývala jednou z hlavních městských bran Českých Budějovic. Ze severu uzavírala Krajinskou ulici. Zbořena byla v roce 1867.
Šlo o věžovou bránu na obdélníkové základně, širokou 9 metrů, dlouhou 13 metrů a vysokou 18,3 metru. Původní gotická část byla později prodloužena směrem k Mariánskému náměstí. Průjezd uzavírala na obou koncích vrata. Středně velká pravoúhlá okna mohla sloužit jako střílny. Atika na vrcholu nejspíš nahradila střechu, kterou zničil požár v roce 1641.
Brána zřejmě stála už v roce 1304, kdy město odolalo útoku Albrechta Prvního Habsburského. První písemná zmínka pochází z roku 1335. Kolem roku 1558, kdy na věž zavěsili zvon, dostala renesanční podobu. Předbraní chránil mohutný podkovovitý barbakan dlouhý 45 metrů s vlastní branou. V roce 1605 přibyly na průčelí hodiny a o dva roky později hodiny sluneční. V době baroka bránu posílily samostatné raveliny.
V roce 1461 projel bránou ozdobenou prapory za zvuku fanfár král Jiří z Poděbrad s chotí Johankou z Rožmitálu. Za úsvitu 13. ledna 1611 tudy lstí pronikli do města Pasovští. Pod záminkou odjezdu vozu se zbožím si nechali spustit padací most přes Mlýnskou stoku. Vozem na něj najeli, takže ho nešlo zvednout, a ukryté jednotky vtrhly do města. Život přitom ztratil městský písař Šimon Plachý z Třebnice. Na jeho památku dostala brána vůbec první pamětní desku ve městě. Originál je uložen v Jihočeském muzeu a replika visí od roku 1995 na nároží sousedního domu. V roce 1631 přivezli Pražskou branou do města české korunovační klenoty. Saský vpád přečkaly v kostele svatého Mikuláše.
Po zbourání Linecké a Vídeňské brány zůstala Pražská brána poslední. Radnice prosadila její odstranění navzdory kritice s tím, že Krajinskou třídu je třeba provětrat. Dopravě přitom brána nepřekážela, tramvaje ani automobily tu tehdy ještě nejezdily. Po bráně zmizel i barbakan a v roce 1880 také renesanční klenutý most. Místu mezi domy se začalo říkat V Bráně. Studie na obnovu brány z roku 1995 nenašla investora.
Dodnes se dochovala západní zeď brány, ke které přiléhá Taxbergerův dům. Do zdi byla později proražena okna. Protější dům U Pražské brány nese na fasádě štukový reliéf zaniklé brány.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti do města Českých Budějovicích. Město mělo jiné jméno, ale lidé žili zde stejně jako dnes. Byli tu trhy, náměstí a úzké uličky. A právě v jednom z těchto úzkých úseků se nacházela Pražská brána.
Byla to jako malá pevnost, která chránila město před nájezdy a nebezpečnými loupeživci. Město byla plné života, lidé se shromaždvovali na trzích a v kostelech. A právě Pražská brána byla vstupní branou do města.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Krajinská ulice, Mariánské náměstí, Mlýnská stoka, Taxbergerův dům.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Jan Gustav Richter / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře