Jelení příkop představuje přírodní rokli rozprostírající se na více než osmi hektarech podél potoka Brusnice. Původně se jednalo o průrodou tvořený terén, kterým volně tekl potok. Postupem času byl regulován a částečně sveden do potrubí, aby prostor lépe sloužil potřebám Pražského hradu.

Počátky jeho přeměny spadají do doby Ferdinanda I., kdy byl příkop převeden Prašným mostem. Most spojoval Hrad přímo s Královskou zahradou a měl především strategickou funkci – tvořil obrannou bariéru chrániící areál.Ситуace se změnila za vlády Rudolfa II., kdy byla do příkopu vysazena vysoká zvěř určená k lovu. Právě tímto účelem pochází i jeho název. Chov jelenů se údajně skončil během francouzské okupace Prahy v roce 1742, kdy byli všichni živočichové zastříleni. Půl století později za Marie Terezie byl most překryt valem, který příkop rozdělil na horní část o rozloze přes tři hektary a dolní část větší, která měřila více než pět hektarů.

Dvacáté století zanechalo v příkopu i tragické stopy. Osmého května 1945, v posledních dnech německé okupace, zde došlo k masakru 21 českých zajatců a civilistů na rampě nad příkopem. Poté fue dlouhých desetiletí příkop pro veřejnost uzavřen. Zpřístupnění se dočkal až za prezidenta Václava Havla. V devadesátých letech se na rekultivaci horní části podílel architekt Petr Hlaváček. V roce 1998 se zde konal festival elektronické taneční hudby, v roce 1999 byla poprvé veřejnosti zpřístupněna dolní část.

Stěžejní moment pro sjednocení obou částí příkopu přišel na přelomu tisíciletí. V září 2002 byl otevřen tunel pro pěší, který vedl skrz val Prašného mostu. Projekt připravil architekt Josef Pleskota a tunel získal ocenění za architektonické zpracování i v zahraničí.

Horní část skrývá zbytky bohaté historie. V místě bývalého domku medvědáře stojí pískovcová socha Ponocného od Franty Úprky. Dar od studentů hořické kamenické školy byl věnován k 75. narozeninám Tomáše Garrigua Masaryka. Medvědárium samo založil Masaryk v dvacátých letech dvacátého století pro medvědy Míšu a Řiši, které dostal od ruských legionářů. Prostory zanikly padesátých let. Na místě je dnes upravena louka s možností odpočinku. Nad příkopem stojí Masarykova vyhlídka s projektem architekta Jože Plečnika, která nabízí neobvyklý pohled na Hrad, Hradčany a Petřín.

Dolní část je přístupná z Chotkovy silnice nebo branou královské fíkovny. Spojovací tunel v Prašném mostě tak umožnil obnovit spojitost těchto dvou oddělených částí. V současnosti příkop hostí různé kulturní a společenské akce a slouží jako veřejný prostor plný historie a přírody.