Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí ve středu obce Horní Maršov, při třídě Josefa II., a tvoří její dominantu. Jde o novogotickou stavbu z lícových cihel, která se stala jednou z nejdůležitějších staveb tohoto horského místa. Kostel patří mezi významné kulturní památky – je chráněn od 27. dubna 1982. Od počátku roku 2006 je součástí farnosti Janské Lázně, i když dlouhá léta sloužil jako farní kostel původní farnosti Maršov.

Potřeba postavit nový kostel vznikla dramatickou událostí. Původní hřbitovní kostel stejného zasvěcení byl postižen katastrofou: 3. června 1868 do něj třikrát za sebou uhodil blesk. Následkem výbojů se během krátké doby spálil celý krov a zvony, které pocházely ze 17. století, se zřítily a roztavily. Místní občané pak s podporou hraběnky Aloisie Czernin-Morzinové, majitelky zdejšího panství, rozhodli budovat kostel nový. Byl sestavován výbor osmnácti členů, který měl na starosti jak péči o zbytky starého kostela, tak sběr prostředků na stavbu nového chrámu.

Značný prestiž stavbě přidělila skutečnost, že ji projektoval Josef Schulze, jeden z nejvýznamnějších českých architektů své doby. Schulze byl autorem projektu Národního divadla, Rudolfina i Národní muzea. Stavbu vedl stavební inženýr Otto Fiedler z Hostinného. Základy byly položeny v roce 1894, slavnostní vložení základního kamene se konalo na svátek sv. Martina roku 1895. Stavba prošla vážnou zkouškou, když v roce 1897 přestál rozestavěný kostel bez úhony katastrofální povodeň, která se valila údolím Úpy. Stavbu podařilo dokončit a předat k užívání v roce 1899, což se stalo součástí oslav padesátiletého výročí vlády císaře Františka Josefa I.

Architektonicky je kostel zajímavý novogotickou skladbou se zajímavými detaily. Věž dosahuje výšky 53 metrů a od 2. července 1898 ji korunuje kříž vážící 385 kilogramů s korouhvičkou kohouta – tradicí символizujícím bdělost a ostražitost. Kostel měl původně historické zvony, leč ty bohužel kostel ztratil v průběhu obou světových válek. V souvislosti s obnovou vybavení kostela zaslal v roce 1998 pravnuk zakladatelky kostela Josef Czernin-Kinsky se svou manželkou Theresií darů nový zvon s nápisy v češtině a němčině – textem „Pro smíření a mír".

Dnes slouží kostel věřícím, s pravidelnými bohoslužbami v sobotu od 16.00. Jedním ze způsobů, jak si jej místní odmítají splést se starším hřbitovním kostelem, je jeho přezdívka „nový" nebo „dolní kostel". Stavba zůstává monumentálním svědectvím 19. století a snaze hornomaršovské komunity vybudovat si důstojný chrám, přestože v každé fázi stavby musela překonat vážné překážky.