Kostel Proměnění Páně stojí na nejvyšším místě Žižkova náměstí v Táboře a je dnes římskokatolickým děkanským kostelem. Stavbu zahájila táborská městská obec v roce 1440 pro utrakvistickou církev, a to souběžně s budováním zdejší radnice. Z průběhu stavby ve druhé polovině 15. století se podrobnosti nedochovaly.

Prvním jasně doloženým milníkem je rok 1512, kdy bylo trojlodí zaklenuto gotickou síťovou klenbou. Tuto náročnou práci navrhl a provedl mistr Staněk z pražské Malé Strany v rekordně krátkém čase několika málo měsíců. Kostel je 46 metrů dlouhý a 26 metrů široký.

V následujících desetiletích se kostel potýkal s opakovanými požáry. Po požáru roku 1532, který poškodil i věž, proběhla oprava v renesančním slohu a v roce 1559 byly vztyčeny renesanční štíty. Požár zasáhl kostel znovu roku 1602. Za třicetileté války byl v listopadu 1621 poškozen střelbou při obléhání císařskými vojsky a Švédové poškodili báň věže natolik, že hrozilo její zřícení — hodinový stroj byl tehdy přesunut na městskou radnici. V roce 1622 převzali v rámci postupující rekatolizace farní správu katolíci.

Roku 1677 opravil věž italský stavitel Giovanni de Capauli. Původní renesanční ochoz byl odstraněn a věž dostala novou barokní trojstupňovou kopuli. Renesanční krámky po stranách kostela byly zbořeny roku 1678. Roku 1795 byl instalován barokní oltář od Ignáce Hammera z Březnice.

V letech 1896 až 1898 kostel regotizoval architekt Josef Mocker. Přistavěna byla druhá sakristie a původní barokní oltář nahradil roku 1898 neogotický oltář od řezbáře Josefa Krejčíka.

Zatím poslední větší stavební akcí byla oprava střechy a podlah v letech 2006 až 2009, vyvolaná zatékáním do interiéru. Práce si vyžádaly přibližně 15 milionů korun, z nichž zhruba 85 procent pokryla Evropská unie; zbývající část nesly město Tábor a farnost. Bylo vyměněno 1 000 m² střešní krytiny, opravena polovina krovu nad lodí a kompletně rekonstruovány krovy nad presbytářem. Po ukončení archeologických výzkumů byly obnoveny také podlahy v celém kostele.

Exteriér kostela obrácený do náměstí tvoří jižní strana se čtyřmi gotickými okny v presbytáři a čtyřmi v lodi. Na západní a východní straně se tyčí dva vysoké renesanční obloučkové štíty z roku 1559; na severní straně jsou tři menší štíty rovněž z téhož roku, na jižní pak menší štíty vzniklé před rokem 1600. Z krovu nad lodí vystupuje zvonička — sanktusník. Gotická věž s barokní bání dosahuje výšky 77,80 metrů a je nejvyšší věží v jižních Čechách; vede na ni přibližně 250 schodů.

Pro zvídavého návštěvníka Tábora kostel nabízí vzácnou vrstevenatost: gotická konstrukce z počátku 16. století, renesanční štíty, barokní věž i novogotické prvky z Mockerovy ruky — vše pod jednou střechou, v srdci náměstí, jehož dějiny sahají do husitského období.