Nový židovský hřbitov na Olšanech Hřbitov
Nový židovský hřbitov na Olšanech v Praze na Žižkově tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů a zaujímá plochu 101 430 metrů čtverečních. Svou rozlohou a počtem zhruba 25 tisíc dochovaných náhrobků je největším židovským hřbitovem v Česku. Od svého založení koncem 19. století slouží nepřetržitě jako hlavní pražský židovský hřbitov a od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Historický kontext vzniku hřbitova spadá do období konce 19. století v českých zemích a v Evropě. Toto období se neslo ve znamení rychlé industrializace, urbanizace a rozšiřování velkých městských aglomerací. Zakládání nových rozlehlých hřbitovů za tehdejšími hranicemi centrálních částí měst reagovalo na rostoucí hygienické požadavky a nedostatek kapacity starších pohřebišť. Samotný hřbitov byl založen v roce 1889 na ploše 74 037 metrů čtverečních poté, co byl uzavřen starý židovský hřbitov na Žižkově. Slavnostně otevřen byl 6. července 1890, avšak první pohřeb se zde konal již o dva dny dříve, 4. července. Ačkoli byl projektován na 100 000 hrobů, tedy přibližně na sto let, musel být již ve 20. letech rozšířen. Další významný mezník přišel v roce 1933, kdy se areál rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní. V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba. Do ní byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané Židovské zahrady.
Architektonickou podobu hřbitova utvářejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu. Navrhl ji architekt Bedřich Münzberger a stavitel Alfons Wertmüller, přičemž stavba probíhala v letech 1891 až 1893. Za ní se nachází dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu, které sloužily potřebám pohřebního bratrstva. Druhá obřadní síň stojí v nové, východní části hřbitova. Pochází z roku 1933 a ve funkcionalistickém stylu ji navrhl architekt Leopold Ehrmann. Mezi náhrobními kameny se nachází celá řada umělecky cenných děl. Ta navrhli přední architekti a sochaři, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa a Josef Zasche.
Správu a historii hřbitova provázely stavební úpravy a rozšiřování kapacity v reakci na demografický vývoj. V areálu se dochovalo asi 25 000 náhrobků a nacházejí se tu památníky i symbolické hroby obětí holokaustu. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, vědy, průmyslu a kultury. Mezi pohřbenými jsou příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka, Jiří Orten, Ota Pavel, František R. Kraus, Arnošt Lustig a Lenka Reinerová, malíři Jiří Kars a Max Horb, zpěvák Ladislav Blum, rabín Gustav Sicher a mnozí další.
Dnes tento objekt nadále slouží svému původnímu účelu jako hlavní pražský židovský hřbitov. Zároveň představuje významnou kulturní památku dokumentující dějiny, architekturu a umění spojené s pražskou židovskou komunitou. Návštěva tohoto rozlehlého areálu na Žižkově nabízí jedinečné setkání s historií a odkazem mnoha osobností, které formovaly české kulturní a společenské prostředí.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1889
- Hřbitov byl založen na ploše 74 037 metrů čtverečních.
- 1890
- Hřbitov byl slavnostně otevřen 6. července, přičemž první pohřeb se konal 4. července.
- 1933
- Areál se rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní ve funkcionalistickém stylu.
- 2001
- Ve volném prostoru nové části byla odhalena symbolická tumba s ostatky ze zaniklého starého židovského hřbitova.
Stavební vývoj
Původní novorenesanční obřadní síň s márnicí byla postavena podle návrhu Bedřicha Münzbergera a Alfonse Wertmüllera v letech 1891–1893. Ve východní části vznikla roku 1933 nová obřadní síň navržená ve funkcionalistickém stylu architektem Leopoldem Ehrmannem. Mezi náhrobními kameny se nachází celá řada umělecky cenných děl navržených předními českými architekty a sochaři.
Historické události
1889: Založení hřbitova na ploše 74 037 metrů čtverečních. 1890: Slavnostní otevření hřbitova a první pohřeb. 1933: Rozšíření hřbitova a vystavění nového urnového hřbitova s obřadní síní. 2001: Odhalení symbolické tumby s exhumovanými ostatky z nejstaršího pražského židovského hřbitova.
Zajímavosti
– S rozlohou 101 430 metrů čtverečních a zhruba 25 tisíci dochovanými náhrobky jde o největší židovský hřbitov v Česku. – Hřbitov byl založen v roce 1889, slavnostně otevřen 6. července 1890, ale první pohřeb se zde konal již 4. července 1890. – V roce 1933 se areál rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní ve funkcionalistickém stylu od architekta Leopolda Ehrmanna. – V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, kam byly uloženy ostatky z nejstaršího pražského židovského hřbitova. – Mezi pohřbenými osobnostmi jsou například spisovatelé Franz Kafka, Jiří Orten, Ota Pavel, Arnošt Lustig a Lenka Reinerová.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na místě, kde se zastavil čas a kde každá hlazená vrstva země vypráví příběhy o lidech, kteří formovali tvář našeho města i celé země. Stojíte právě před branou do Nového židovského hřbitova na Olšanech, který je samostatnou a neoddělitelnou součástí rozsáhlého olšanského komplexu. Zatímco okolní ulice Žižkova pulzují životem, zde, v tomto prostoru, převládá jiný druh klidu a vznešenosti. Když se nyní rozhlédnete kolem sebe, pokuste se vnímat tu neuvěřitelnou rozlehlost. Tento areál nezabírá jen malý kousek pozemku, ale rozprostírá se na ploše přes sto tisíc metrů čtverečních. Je to prostor, který vás může svou velikostí i tichem zcela pohltit.
Pojďme se společně vrátit do historie, abychom pochopili, proč toto místo vzniklo a jak se stalo tím, čím je dnes. Abychom pochopili význam tohoto místa, musíme se podívat na konec devatenáctého století. V té době pražská židovská komunita potřebovala nový, důstojný prostor pro své zesnulé. Právě proto byl hřbitov založen v roce 1889 na ploše zhruba sedmdesáti čtyř tisíc metrů čtverečních. I když byl hřbitov oficiálně slavnostně otevřen až šestého července roku 1890, první pohřeb se zde konal o dva dny dříve, tedy již čtvrtého července 1890. Od té doby, bez jakýchkoliv nepřetržitých přestávkách, slouží jako hlavní židovský hřbitov v Praze. Je to místo, které neustále přijímalo nové příběhy, nové rodiny a nové generace.
Nyní věnujte pozornost tomu, co vidíte kolem sebe. Tato místo není jen soubor náhrobků, je to monumentální dílo architektury a umění. Podívejte se na hustotu a rozmanitost památníků. Odhaduje se, že zde odpočívá zhruba dvacet pět tisíc dochovaných náhrobků. Každý z nich je svědkem jiné éry, jiného uměleckého vlivu a jiné osobnosti. Když budete procházet mezi řadami, všimněte si, jak se zde mísí různé tvůrčí vize. Na rozvoji tohoto areálu se totiž podílelo mnoho významných architektů, kteří do tohoto prostoru vdechovali svou estetiku. Můžete zde spatřit stopy práce takových jmen jako Bedřich Münzberger, Alfons Wertmüller či Leopold Ehrmann. V architektura prostoru se odráží i dílo Antonína Balšánka, Josefa Fanty nebo Jana Kotěry. Všimněte si, jak se různé styly a přístupy v tomto prostoru proplétají, vytvářející unikátní celkovou atmosféru.
Pokud se vydáte dále do areálu, narazíte na část, která má trochu jiný charakter. V roce 1933 se hřbitov rozrostl o nový urnový hřbitov. Všimněte si jeho obřadní síně, která je postavena v typickém funkcionalistickém stylu. Tento prvek představuje moderní kapitolu v historii tohoto místa, kde se čistota linií a funkčnost setkávají s posvátným účelem celého areálu. Je to fascinující kontrast k historickým náhrobkům, které zde stojí již od konce devatenáctého století.
Když se pak zastavíte u konkrétních hrobů, uvědomíte si, že kráčíte po zemi, na které odpočívali lidé, jejichž jména se zapsala do historie literatury, umění i společenského života. Toto místo je spojené s postavami, které definovaly českou i světovou kulturu. Představte si ticho, které zde panuje, a vzpomeňte si na jména jako Franz Kafka, jehož myšlenky i tvorba stále rezonují po celém světě. Zde odpočívají i další významné osobnosti, jako byl spisovatel Ota Pavel, Arnošt Lustig nebo mladý básník Jiří Orten. Procházka mezi těmito hrobkami není jen prohlídkou památek, je to setkání s duchem minulosti. Jména jako Jiří Kars nebo Gustav Sicher jsou zde součástí této nekonečné kroniky života a smrti.
Nyní vás však chci pozvat k zamýšlení nad něčím, co možná na první pohled není tak zřejmé, ale nese v sobě hlubokou symboliku a tajemno. Toto místo není jen o tom, co vidíme nyní, ale i o tom, co bylo zde dříve a co se v čase ztratilo. V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části odhalena symbolická tumba. Tato památka není jen obyčejným kamenem, ale slouží jako úcta a místo uchování ostatků ze zaniklého starého židovského hřbitova. Je to připomínka kontinuity, most mezi tím, co zaniklo, a tím, co trvá. Tato tumba nám připomíná, že historie je vrstvená a že i když se některé části minulosti zdají být pryč, stále jsou součástí identity tohoto místa.
Při vašem dalším průchodu si nechte prostor pro vlastní úvahy. Nechte se unášet atmosférou tohoto největšího židovského hřbitova v České republice. Vnímejte každou detailní práci na náhrobcích, vnímejte ticho, které zde není prázdné, ale plné vzpomínek. Tento areál je chráněn jako kulturní památka právě proto, aby tyto příběhy mohly být vyprávěny i nám, lidem z jiného času.
Děkujeme vám, že jste se s námi vydali na tuto krátkou cestu historií. Pokračujte nyní v klidné procházce a objevujte další zákoutí tohoto významného místa. Každý krok vás může dovést k dalšímu překvapení nebo k dalšímu jménu, které stojí za to znát. Přejeme vám klidnou a inspirativní návštěvu.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Nového židovského hřbitova na Olšanech je dopoledne, kdy je areál klidný a světlo pronikající skrze koruny stromů vytváří velmi působivou a pietní atmosféru. Doprava na místo je možná autem i městskou hromadnou dopravou, přičemž aktuální spojení a možnosti parkování v okolních ulicích je nejlepší ověřit v příslušném vyhledávači předem. S sebou si vezměte především pokrývku hlavy, která je pro muže při vstupu na židovský hřbitov povinná, a také pohodlnou obuv pro chůzi po nerovném terénu a starých dlážděných cestách. Fotografování je povoleno, přičemž nejlepší místa a světlo pro snímky nabízí zadní část hřbitova s monumentálními hrobkami a zarostlými náhrobky porostlými břečťanem. V bezprostředním okolí můžete do třiceti minut dojít k ostatním částem komplexu Olšanských hřbitovů nebo prozkoumat nedaleké bývalé nákladové nádraží Žižkov. Při návštěvě s dětmi je nutné dbát na to, že se jedná o pietní a klidné místo, proto je vhodné dětem předem vysvětlit pravidla chování a udržovat tichou atmosféru.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Ostatní části komplexu Olšanských hřbitovů, bývalé nákladové nádraží Žižkov.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Nový židovský hřbitov na Olšanech Typ: Hřbitov Proč stojí za návštěvu: Tento hlavní cíl trasy ukrývá nádhernou secesní obřadní síň a hrobku spisovatele Franze Kafky. Místo nabízí hlubokou atmosféru a jedinečnou uměleckou výzdobu náhrobků zarostlých břečťanem.
2. Ostatní části komplexu Olšanských hřbitovů Typ: Hřbitov Proč stojí za návštěvu: Hned vedle se nachází rozlehlý historický hřbitovní komplex plný zeleně, kaplí a soch. Jde o klidné místo pro procházku mezi památkami spojenými s mnoha významnými osobnostmi českých dějin.
3. Bývalé nákladové nádraží Žižkov Typ: Industriální památka Proč stojí za návštěvu: Tato monumentální funkcionalistická stavba představuje vrchol průmyslové architektury. Areál ukazuje zajímavou minulost spojenou s nákladní dopravou v této pražské čtvrti.
Sezónní doporučení
Jaro na Novém židovském hřbitově na Olšanech probíhá ve znamení probouzející se přírody, kdy starobylé náhrobky pomalu zarůstají svěže zeleným břečtanem a prvními jarními květy. Osvětlení je díky nízkému slunci měkké a proniká prořídlými korunami stromů, což vytváří melancholickou a klidnou atmosféru ideální pro tiché rozjímání. V tomto období zde potkáte jen minimum turistů, takže si můžete areál projít nerušeně. Vhodná je pevná nepromokavá obuv, protože cesty mohou být po zimním tání rozmáčené, a teplejší vrstvené oblečení, jelikož ranní teploty na Žižkově bývají ještě nízké. Nejlepší čas pro návštěvu je dopoledne, kdy slunce příjemně hřeje, ale vzduch je stále svěží.
Léto přináší bujnou vegetaci, která hřbitov proměňuje v oázu klidu a stínu uprostřed rozpáleného města. Oslňující polední paprsky vytvářejí skrze husté listoví stromů dramatickou hru světla a stínu na kamenných pomnících. Atmosféra je tajuplná a hluboce meditativní, neboť vzrostlá zeleň tlumí hluk okolního velkoměsta. Protože v hlavní sezóně mírně narůstá zájem veřejnosti, vyplatí se dorazit brzy ráno hned po otevření, abyste si užili absolutní samotu. Zvolte lehké, prodyšné oblečení zakrývající ramena a kolena z úcty k místu, nezapomeňte na pokrývku hlavy a lahev s pitím, jelikož stinná zákoutí sice chladí, ale na otevřených prostranstvích může být horko.
Podzim proměňuje žižkovskou nekropoli v galerii pod širým nebem, kde se starobylé náhrobky ztrácejí pod nánosy zlatavého a rudého spadaného listí. Světlo je během podzimních dní mlhavé, rozptýlené a často vytváří melancholickou kulisu, která k tomuto pietnímu místu dokonale sedí. Davy lidí zde neexistují ani v tomto období, avšak s blížícím se večerem a listopadovými sychravými dny rychle ubývá denního světla. Procházka vyžaduje teplý kabát, šálu a neklouzavou obuv kvůli vlhkému a kluzkému listí na starých chodnících. Ideální doba pro návštěvu je kolem poledne, kdy mlha ustoupí a sluneční paprsky na chvíli prozáří chladný podzimní vzduch.
Zima halí Nový židovský hřbitov do hlubokého ticha a často i do sněhové pokrývky, která tlumí jakékoliv zvuky zvenčí. Osvětlení je velmi úsporné, slunce zapadá brzy odpoledne a nízký horizont vytváří ostré kontrasty mezi bílým sněhem a tmavou žulou či pískovcem náhrobků. Atmosféra je syrová, mimořádně tichá a vybízí k hlubokému zamyšlení nad pomíjivostí. Vzhledem ke krátkým zimním dnům je nutné naplánovat návസിന് na dopolední či časné odpolední hodiny a počítat s dřívějším uzavřením areálu. Absolutní nutností je zimní, zateplená a nepromokavá obuv, teplé rukavice, čepice a několik vrstev oblečení, protože mezi kamennými zdmi se drží mrazivý chlad.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře