vodárna čakovického cukrovaru Vodárna
Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.
Vodárna Schoellerova vodovodu v Libni byla vodním dílem postaveným v roce 1879 na úbočí kopce Bulovky v Praze 8. Její primární funkcí bylo zásobování vodou cukrovaru v Čakovicích, který byl napájen čerpáním z Vltavy.
Stavba vznikla v období intenzivní industrializace, kdy rozvoj průmyslu vyžadoval moderní vodovodní systémy. Objekt tvořil součást Schoellerova vodovodu, který zajišťoval provoz závodů v širším okolí.
V úpravně probíhala filtrace říční vody, která byla pravděpodobně zbavována nečistot pomocí několika česlí. Následně byla voda bez dalších úprav čerpána výtlačným řadem o profilu 225 mm do proseckého vodojemu.
Vlastníkem objektu byl Schoellerův vodovod. V roce 1885 se systém rozšířil o sítě v Libni, Proseku, Vysočanech a Karlíně přes vodojem Na Stráži. Po roce 1939 vznikla z vodárny odbočka do nově postavené filtrační stanice v nemocnici Na Bulovce. V letech 1964–1966 byla stavba chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky, avšak v letech 1967–1974 byla zbořena kvůli výstavbě tunelu pod Bílou skálou v rámci Holešovické přeložky železnice.
Objekt již není součástí krajiny, ale jeho existence byla klíčová pro technický rozvoj oblasti. Historii tohoto díla lze dnes studovat z archivních záznamů a map okolí Bulovky.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1879
- Postavení vodárny jako součásti Schoellerova vodovodu.
- 1885
- Připojení vodovodních sítí Libně, Proseka, Vysočan a Karlína.
- 1964
- Stavba byla chráněna jako nemovitá kulturní památka.
- 1967
- Začátek demolice v souvislosti se stavbou tunelu pod Bílou skálou.
Stavební vývoj
V úpravně probíhala filtrace vody pravděpodobně přes sérii česlí. Voda byla následně čerpána výtlačným řadem o profilu 225 mm do proseckého vodojemu. Celý objekt byl nakonec odstraněn z krajiny.
Historické události
1879: Postavení vodárny. 1885: Napojení vodovodních sítí Libně, Proseka, Vysočan a Karlína. 1964: Ochrana jako kulturní památka. 1967–1974: Demolice v rámci Holešovické přeložky.
Vlastníci
Schoellerův vodovod
Zajímavosti
– Vodárna byla postavena v roce 1879 na úbočí kopce Bulovky za účelem zásobování vodou cukrovaru v Čakovicích. – V úpravně probíhala filtrace říční vody, která byla pravděpodobně zbavována nečistot pomocí několika česlí. – Voda byla čerpána výtlačným řadem o profilu 225 mm do proseckého vodojemu. – V letech 1964–1966 byla stavba chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. – Objekt byl v letech 1967–1974 zbořen kvůli výstavbě tunelu pod Bílou skálou.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na místě, kde se kdysi tlouklo srdce průmyslové Libně. Stojíte přesně tam, kde dříve vznášela svou historii mohutná stavba, která byla pro rozkvět celého tohoto kraje naprosto nezbytná. I když se dnes vaše oči dívají na prostor, který je již součástí moderní městské krajiny, zkuste si na chvíli zavřít oči a naslouchat ozvěnám minulosti. Představte si hluk strojů, proudící vodu a neustálý pohyb, který tento úsek Prahy v minulém století definoval.
Pojďme se společně vrátit do roku 1879. To je okamžik, kdy se vše začalo. V té době procházela naše země obrovskou průmyslovou revolucí a potřeba vody byla kritická. Právě tehdy byla postavena tato historická vodárna jako klíčová součást Schoellerova vodovodu. Její hlavní účel byl velmi jasný a praktický: musela zajistit neustálý přísun vody pro čakovický cukrovar. Cukrovar byl tehdy jedním z pilířů lokálního průmyslu a bez spolehlivého zdroje vody by jeho provoz prostě nemohl existovat. Voda byla čerpána přímo z Vltavy, která byla pro tehdejší potřeby nekonečným zdrojem síly.
Nyní věnujte pozornost tomu, jak se tento systém v čase rozrůstal. Vodárna nebyla jen uzavřenou celek pro jeden jediný podnik. Již v roce 1885 se její význam dramaticky zvýšil, když se systém rozšířil o sítě Libně, Proseka, Vysočan i Karlína. To znamená, že místo, na kterém právě teď stojíte, bylo v podstatě mozkem a zdrojem života pro celé tyto čtvrti. Tato stavba nebyla jen průmyslovým objektem, byla to infrastruktura, která umožnila růst Prahy směrem na sever. Kromě zásobování cukrovaru sloužila také k zajištění užitkové vody pro různé další průmyslové podniky, které se v okolí tehdy začaly masivně zakládat.
I když dnes samotná budova již neexistuje, zkuste si v duchu vykreslit její funkční architekturu. Stavba byla umístěna strategicky na úbočí kopce Bulovky, což jí umožňovalo využívat přirozené převahy terénu. Vnímejte tu technickou genialitu tehdejší doby. V úpravně, která zde byla, probíhala složitá filtrace říční vody. Voda z Vltavy nebyla jen prostým proudem, musela se očistit, aby byla připravena pro průmyslové i užitkové účely. Pravděpodobně se k tomu využívalo několik česlí, které zachycovaly nečistoty a zajišťovaly čistotu přicházejícího zdroje.
Nyní se zamyslete nad tím, jakým způsobem se voda dostávala dál do systému. Nebyla to jen pasivní tekoucí voda, ale byla aktivně pumpována skrze výtlačný řad o profilu dvě stě dvacet pět milimetrů. Tento rozměr trubek byl v té době značný a musel zvládat obrovský tlak i objem vody, aby ji dokázal dopravit až do proseckého vodojemu. Představte si tu sílu a ten neustálý tlak, který v těchto trubkách působil, aby zásoboval tisíce lidí a desítky strojů v okolí.
Ačkoliv neznáme jména konkrétních architektů, kteří tento projekt navrhli, ani jména osobností, které se přímo o jeho provoz staraly, můžeme jasně vidět jejich odkaz. Je to odkaz v podobě rozvoje celého města. Bez této vodárny by Libeň a okolní čtvrti nemohly vypadat tak, jako vypadají dnes. Celá tato oblast by se pravděpodobně rozvíjela mnohem pomaleji a v úplně jiné podobě.
Nyní vás ale musím pozvat k zamýšlení nad něčím smutnějším, co v tomto místě zanechala historie. Je tu totiž jedna velká záhada a zároveň tragédie. V roce 1964 byla tato stavba uznána za tak významnou, že byla oficiálně chráněna jako nemovitá kulturní památka. Stát tehdy uznal, že jde o nepostradatelný kus dějin. Jen tři roky později, v roce 1967, se však všechno změnilo. Začala demolice. Důvodem nebyla nedostatek zájmu o historii, ale potřeba modernizace a výstavba tunelu pod Bílou skálou. Tato stavba, která byla před pouhými třemi lety chráněna zákonem, byla v rámci technického pokroku jednoduše odstraněna. Je to fascinující i smutný příběh o tom, jak se v průběhu krátkého času mění pohled na to, co je pro nás cenné.
Stojíte na místě, kde se střetávala ochrana tradice s neúprosným tempem technického pokroku. I když zde dnes nevidíte zdi ani střechy, atmosféra tohoto místa stále nese stopu té obrovské práce, která se zde vykonávala. Ta voda, která kdysi proudila těmito trubkami, byla motorem celého regionu.
Doufám, že vám tato krátká cesta časem pomohla lépe pochopit, co se zde kdysi odehrávalo. I když je památka pryč, její význam v historii Prahy zůstává nezpochybnitelný. Pokračujte prosím v procházce a věnujte pozornost i dalším detailům okolní krajiny, které vám mohou vyprávět příběhy o tom, jak se naše město neustále mění a vyvíjí. Děkujeme vám za váš čas a přečtěte si prosím, zda v okolí nenajdete další informační tabule, které vám pomohou v dalším objevování. Na shledanou.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Úbočí kopce Bulovka, Vltava, Čakovice, Libeň, Prosek, Vysočany, Karlín, Bílá skála.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře