Nejstarší radnice v Česku: Praha, Brno, nebo Cheb?

Rekordy českých památek · nejstarší radnice

„Nejstarší radnice v ČR“ patří k oblíbeným otázkám kvízů, vědomostních soutěží i školních referátů. Odpověď z vyhledávače obvykle zní „Praha, 1338“. Je to dobrá odpověď, jen ne úplná. Záleží totiž na tom, jestli se ptáme, kde si měšťané nejdřív zřídili radnici jako úřad, nebo která budova sloužící jako radnice je nejstarší, a jestli počítáme jen Čechy, nebo i Moravu a Chebsko.

Prošli jsme odbornou literaturu, weby měst a památek a turistické portály. U každé radnice píšeme, co je doložené, co je pověst a kde se zdroje rozcházejí.

Proč odpověď není jednoduchá

Ve středověku nevznikala města i s radnicí. Městská rada se nejdřív scházela v domě rychtáře nebo některého z radních a vlastní dům si obec pořizovala až s povolením panovníka a s penězi. Proto se dají „nejstarší radnice“ počítat třemi způsoby:

• Nejstarší doložené založení radnice: kdy panovník dovolil obci radnici zřídit. Tady vede Praha s rokem 1338.
• Nejstarší budova, která sloužila jako radnice: tady vede Brno, jehož radnice má jádro z první poloviny 13. století.
• Nejstarší zmínka o obecním domě vůbec: tady mají slovo Olomouc a Cheb, kde se o takovém domě píše už ve 13. století, jenže doklady jsou slabší.

Staroměstská radnice v Praze (1338)

Staré Město pražské dlouho úřadovalo ve staré rychtě v Rytířské ulici. To se změnilo roku 1338. Král Jan Lucemburský tehdy staroměstským povolil, aby z výnosu Ungeltu, celnice za Týnským chrámem, koupili dům Wolflina od Kamene na rohu náměstí a zřídili v něm radnici. Česká Wikipedie uvádí přesné datum listiny, 18. září 1338. Byla to první radnice v Čechách.

Jádrem radnice je tedy nárožní raně gotický dům z druhé poloviny nebo konce 13. století, postavený na románských základech. Postupně k němu obec přikupovala další domy: Křížův dům s radní síní, Mikšův dům nebo dům U Kohouta. Proto radnice dnes vypadá jako řada různých domů s jednou věží.

Věž byla dostavěna roku 1364 a měří 69,5 metru. V jejím prvním patře je radniční kaple s pětibokým arkýřem, vysvěcená roku 1381.

Orloj: Mikuláš z Kadaně, ne mistr Hanuš

Na jižní straně věže je Staroměstský orloj. Poprvé je doložen listinou z 9. října 1410, v níž rada děkuje hodináři Mikuláši z Kadaně. Matematický model k němu pravděpodobně připravil astronom Jan Šindel. Běžně se uvádí, že je třetím nejstarším astronomickým orlojem na světě a nejstarším, který dodnes funguje.

Známá pověst vypráví, že orloj postavil mistr Hanuš a konšelé ho dali oslepit, aby podobný orloj nepostavil jinde. Mistr Hanuš (Jan Růže) ale byl jen orlojníkem v letech 1475–1497 a kolem roku 1490 orloj upravil. Omyl pochází z kroniky ze 16. století a historik Zdeněk Horský ho vyvrátil. Oslepení je výmysl, který proslavil Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.

Exekuce 1621 a požár 1945

Před radnicí se 21. června 1621 odehrála Staroměstská exekuce: po bitvě na Bílé hoře tu bylo popraveno 27 vůdců stavovského povstání, tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. Připomíná je 27 bílých křížů v dlažbě před radnicí.

Nejhorší den radnice zažila 8. května 1945. Během Pražského povstání sloužila jako ústředí odboje a při ostřelování vyhořela. Oheň zničil celé novogotické východní křídlo, poškodil věž, arkýř kaple i orloj a shořely figurky apoštolů. Shořela i část městského archivu. Křídlo strhli a jeho místo vedle věže zůstalo dodnes prázdné. Orloj se znovu rozběhl v roce 1948 s novými apoštoly od řezbáře Vojtěcha Suchardy.

Co uvidíte dnes: vyhlídkový ochoz věže, historické sály včetně radní síně a kaple, románsko-gotické podzemí a mechanismus orloje s apoštoly zevnitř. Vstupné a otevírací dobu najdete na oficiálním turistickém portálu prague.eu.

Stará radnice v Brně: nejstarší zdi

Stará radnice v Brně je nejstarší světská stavba ve městě. Nejstarší místnost se dochovala v téměř původní podobě z první poloviny 13. století, tedy ze stejné doby nebo dokonce dřív než pražský dům Wolflina od Kamene. Jako radnice je ale doložena později než Praha. V roce 1304 tu sídlila rychta, tedy úřad panovníkova rychtáře. Městská rada tu jednala nejpozději roku 1343 a definitivně se dům uvádí jako radnice roku 1373. Městská kniha písaře Jana z roku 1343 je podle brněnského turistického centra nejstarší městskou knihou na Moravě.

Radnicí byl dům až do roku 1935, kdy se úřad přestěhoval do bývalého Zemského domu na Dominikánském náměstí, dnešní Nové radnice. Stará radnice je od 1. července 2024 národní kulturní památkou a dnes slouží jako kulturní a informační centrum.

Křivá fiála na Pilgramově portálu

Do radnice se vchází pozdně gotickým portálem, který v letech 1510–1511 vytvořil brněnský rodák Anton Pilgram. Nad vchodem stojí zbrojnoši se znakem Brna, dva radní a nahoře socha Spravedlnosti. Dnešní Spravedlnost je ze 17. století, původní podle brněnských zdrojů zničili Švédové.

Prostřední fiála přímo nad Spravedlností je zkroucená. Podle pověsti radní Pilgramovi nezaplatili slíbenou odměnu a on se pomstil tím, že fiálu ohnul, aby byla „křivá jako spravedlnost na brněnské radnici“. Podle jiné verze pil ze zlosti a fiála se mu pokřivila sama. Skutečný důvod prameny neuvádějí. Jisté je, že Pilgram roku 1511 odešel do Vídně, kde vedl stavební huť katedrály svatého Štěpána, a že pozdní gotika si s tvary ráda hrála.

Drak a kolo

V průjezdu radnice visí brněnský drak. Ve skutečnosti je to vycpaný krokodýl nilský. Pověstí je víc: dar arcivévody Matyáše z roku 1608, dar tureckých poslů, nebo drak od Svratky, kterého otrávili vápnem. Městské účty jsou ale starší než všechny tyto pověsti: v roce 1568 dostal malíř za natření draka čtyři zlaté a v letech 1578–1579 ho prý napadli červi. Krokodýl tedy na radnici visí nejméně od 16. století.

Vedle draka visí brněnské kolo. Podle pověsti se kolář Jiří Birk z Lednice vsadil, že za jediný den porazí strom, vyrobí z něj kolo a dokutálí ho do Brna, vzdáleného přes 50 kilometrů. Sázku podle pověsti vyhrál. Rok se ve zdrojích liší, většinou se uvádí 1635 nebo 1636. Průzkum z roku 1991 ukázal, že kolo nevzniklo z jednoho kusu ani z čerstvého dřeva, ale v dílně. Uprostřed je podpis „Georg Birck“.

Co uvidíte dnes: průjezd s drakem a kolem, nádvoří s pavlačí, sály s výstavami a věž vysokou 63 metrů se 173 schody a vyhlídkou do všech stran. Aktuální informace najdete na webu gotobrno.cz.

Cheb a Olomouc: radnice ještě ve 13. století?

Cheb měl podle odborných prací první radnici na dnešním Jánském náměstí v kupeckém domě, postaveném snad už v první polovině 13. století. Ten nejspíš vyhořel při velkém požáru města v roce 1270 a teprve po obnově se o něm dá mluvit jako o radnici. Údaj o radnici už z roku 1149 historici považují za málo pravděpodobný. Chebsko navíc patří k Českému království trvale až od roku 1322, takže chebská radnice do „nejstarší v Čechách“ obvykle nepočítá. Dnešní Stará radnice na náměstí pochází z druhé čtvrtiny 14. století.

Olomouc získala podle české Wikipedie už roku 1261 od Přemysla Otakara II. privilegium ke stavbě „obecního domu“. Stavbu radnice ale povolil až markrabě Jošt roku 1378 a kamenná Olomoucká radnice se stavěla od roku 1420. Dnes má 75 metrů vysokou věž, kapli svatého Jeronýma a orloj, který po válce dostal podobu v duchu socialistického realismu.

Další nejstarší radnice v Česku

Tabulka ukazuje radnice, které se nejčastěji objevují mezi „nejstaršími“. Roky jsou první zmínky o radnici, ne o městě.

Litoměřice, Kadaň, Polička a Český Brod

Stará radnice v Litoměřicích je doložena roku 1397. Má gotické jádro s podloubím a renesanční přestavbu z let 1537–1539, zasedací síň z roku 1542 a sochu takzvaného Rolanda a železný loket, městskou délkovou míru. Radnicí byla do roku 1839, dnes v ní sídlí oblastní muzeum.

Kadaňská radnice pochází z poloviny 14. století. Její pozdně gotická věž z počátku 16. století měří 53,75 metru a je celá z kamene, včetně jehlancové střechy, takže nemá jedinou střešní tašku. Od 1. července 2024 je národní kulturní památkou.

O radnici v Poličce píší některé populární články jako o „nejstarší radnici v českých zemích“. Doložit se to nedá. Gotická radnice vznikla v době privilegia Karla IV. z roku 1360, dnešní barokní budova je z let 1739–1744 a uvnitř skrývá původní gotickou věž. V roce 2010 se našly základy gotické radnice.

Stará radnice v Českém Brodě má nejstarší část z let 1379–1396 a patří k nejstarším radničním budovám v Česku. Dodnes v ní je šatlava se čtyřmi celami.

Zbytek tabulky najdete v katalogu: radnice v Žatci, Stará radnice v Lounech, Jihlavská radnice, radnice v Telči, radnice v České Lípě, věž Hláska v Opavě a Stará radnice v Táboře, jejíž sál se síťovou klenbou je po Vladislavském sále druhý největší v Česku.

A co nejvyšší radnice?

Lidé často hledají i opačný rekord. Nejvyšší radnicí v Česku je Nová radnice v Ostravě z první poloviny 20. století. Její vyhlídková věž je vysoká přes 85 metrů. Rekordy nejstarší a nejvyšší radnice tak drží Praha a Ostrava.

Tip na výlet

Praha: Staroměstskou radnici spojte s prohlídkou podzemí a v celou hodinu se podívejte na průvod apoštolů. Za první pražskou defenestrací z roku 1419 se můžete vydat na Novoměstskou radnici na Karlově náměstí.

Brno: drak a kolo visí v průjezdu radnice a z věže uvidíte Petrov i Špilberk. Na Zelném trhu hned vedle stojí kašna Parnas.

Severozápadní Čechy: Kadaň, Žatec a Louny leží blízko sebe a jejich radnice obejdete za jeden den.

Provozní dobu a vstupné neuvádíme, protože se mění. Najdete je na webech měst a turistických center, například prague.eu a gotobrno.cz.

Další rekordy českých památek

• Nejstarší město v Česku
• Nejstarší dům v Česku, v Praze a v Brně
• Nejstarší hrad v Česku
• Největší hrad v Česku a na světě
• Největší zámek v Česku
• Nejstarší kostel v Česku
• Nejstarší synagoga v Evropě a nejstarší kláštery v Česku
• Nejstarší most v Česku
• Nejstarší pivovar v Česku

Všechny rekordy přehledně najdete v rozcestníku Rekordy českých památek.

Časté otázky

Historické údaje podle české a anglické Wikipedie, prague.eu, gotobrno.cz, publikace Urban centra Brno „Stará radnice a Anton Pilgram v Brně“, Kudy z nudy, webu města Olomouce a odborných prací; sporné body v textu označujeme. Fotografie z Wikimedia Commons. Úvodní foto: Staroměstská radnice v Praze, Fred Romero, Wikimedia Commons, CC BY 2.0.