Zahrada Černínského paláce Zahrada

Černínská zahrada je barokní park v Praze na Hradčanech, který se vyvinul mezi lety 1693 a 1723 jako součást Černínského paláce. Tato kulturní památka se proslavila svými jedinečnými fontánami, historickým letohrádkem a monumentálním barokním uspořádáním.

Výstavba parku začala v roce 1693 podle návrhů architekta Francesca Carattiho, který navrhl i samotný palác pro hrabě Humprechta Jana Černína z Chudenic. Dědicové, mezi nimiž byli hrabě Heřman Jakub a později vnuk zakladatele, hrabě František Josef Černín z Chudenic, dokončili stavbu v roce 1723. Park se vyvinul během vrcholného baroka v Čechách, kdy šlechtická reprezentace následovala italské vzory.

K jeho podobě přispěli architekti Domenico Egidio Rossi a František Maxmilian Kaňka. V zahradě se nachází letohrádek, postavený zednickým mistrem Jakubem Schedelem. Přes to, že autorství architektonického návrhu zůstává neznámé, předpokládá se, že mohl být autorem buď sám Schedel nebo pražský architekt Anselmo Lurago.

Významnou součástí jsou tři fontány. Největší z nich, navržená v roce 1692 D. E. Rossim, stojí na cihlové podezdívce s kamennou obrubou od Santiniho Aichela a izolací z jílu. Voda do ní proudí z městského vodovodu přes rezervoár. Kaskádovitá fontána v ose průčelí tvoří dva bazény nepravidelných tvarů, kde voda přetéká přes jemný hřeben. Třetí, menší kašna s pískovcovou nádrží a maskaronem jako chrličem, je umístěna ve stinné části parku.

Zahrada byla v letech 1741–1742 a 1757 zdevastována během pruských obléhání. Renovaci provedli sochař Jan Antonín Quitainer, malíř Josef Bartoloměj Kramer a zahradník Jan Paul. Po odchodu rodiny Černínů do Vídně na konci 18. století palác i zahrada zůstaly prázdné, přestože v roce 1791 zde probíhaly hostiny a koncerty k korunovaci Leopolda II.

V letech 1796–1819 zde sídlila obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění. Později sloužily prostory jako špitál, továrna na karty a skladiště chmele. V roce 1851 objekt koupilo c. k. ženijní ředitelství v Praze, které zde zřídilo kasárna se stájemi.

V roce 1904 došlo k rehabilitaci památky, přičemž architekt Otokar Fierlinger rekonstruoval barokní podobu zahrady včetně kašen. Podobný projekt realizoval i v roce 1929 po tom, co stát v roce 1928 získal komplex pro Ministerstvo zahraničních věcí. Poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1994–1997 podle projektu Zdeňka Kuny a Jaroslava Zdražila ve spolupráci s Vítězslavou Ondřejovou.

Zajímavostí je hraniční kámen z česko-bavorských hranic z roku 1766, který byl do zahrady umístěn jako symbol otevření hranic.

Černínská zahrada s výměrkou 1,72 ha leží v nadmořské výšce 231 až 233 metrů. Dnes slouží Ministerstvu zahraničí ČR a od roku 2011 je během letní sezóny otevřená veřejnosti.

Tento park představuje vzácný příklad barokního zahradního umění v srdci Hradčan. Je doporučeno jej navštívit, abyste si mohli užít jeho historické prvky a architekturu osobně.