Česká Ves — německy Böhmdorf — bývala samostatnou osadou na pravém, tedy západním břehu říčky Štinkovky, dnes začleněnou do města Hustopeče v okrese Břeclav. Svou historií přesahuje dějiny samotného města, protože právě ona představovala původní osídlení celého prostoru. Hustopeče jsou poprvé zmiňovány k roku 1247, přičemž tato zmínka se vztahuje právě k sídlu, které později přijalo jméno Česká Ves.

Jihozápadně od vsi, na dnešním Homolím kopci dosahujícím 218 metrů nad mořem, stával předpokládá se hrádek. Svědčí o tom keramika z konce 13. století, nalezená při průzkumu tohoto místa. Jádro vsi tvořila ulicovka vedoucí od Štinkovky jihozápadním směrem — trasa, která se do dnešní podoby zachovala jako ulice Nádražní a Hradní.

Zřejmě na přelomu 13. a 14. století bylo na levém břehu Štinkovky založeno nové městečko, jež převzalo jméno Hustopeče. K roku 1303 je v něm připomínán farní kostel. Stará vesnice tím přišla o své postavení a stala se předměstím, tehdy nově pojmenovaným Česká Ves. Takový byl osud mnoha starších sídel v zázemí rozvíjejících se středověkých měst.

V první čtvrtině 19. století tvořila zástavbu České Vsi oboustranná řada domů podél dnešní Nádražní ulice a místy také domy podél ulic Svatopluka Čecha a Tábory. Roku 1886 byl západně od vsi zřízen židovský hřbitov. O osm let později, v roce 1894, vyrostlo na východním okraji předměstí hustopečské nádraží jako koncová stanice železniční trati ze Šakvic — a s ním i nový dopravní impuls pro celé okolí.

Na přelomu 19. a 20. století se katastr České Vsi dále dotvářel. V domkařské zástavbě byl postaven evangelický kostel a nad Hustopečemi v parku vyrostla kaple svatého Rocha. Severozápadně od obce, v návaznosti na město, pak vznikly budovy několika škol.

V roce 1950 provedla katastrální reforma sloučení: katastr České Vsi byl začleněn do katastru města Hustopeče a samostatná existence předměstí formálně skončila. Záhy přišla i proměna fyzická. V 60. letech 20. století si přestavba silničního průtahu — dnešních ulic Brněnská a Bratislavská — vyžádala demolici části původní zástavby, zejména severního úseku Nádražní ulice. Na jejich místě vyrostly objekty občanské vybavenosti a panelové domy, dnes soustředěné kolem Masarykova náměstí.

Návštěvník, který se vydá do hustopečských ulic, může na Nádražní a Hradní ulici rozpoznat zbytky původní středověké uliční sítě. Homolí kopec připomíná místo zaniklého hrádku, kaple svatého Rocha stojí dosud. Česká Ves tak není samostatnou památkou v obvyklém slova smyslu, ale vrstvou dějin vepsanou přímo do tváře živého města.