Hlávkův most Most
Hlávkův most spojuje Wilsonovu ulici na hranici Nového Města a Karlína s Bubenskou ulicí v Holešovicích, přemostuje Vltavu a její ostrov Štvanici. Výjimečnost mostu spočívá již v jeho vzniku – byl postaven ve dvou etapách s použitím odlišných konstrukčních systémů, což odráží spor mezi mladší a starší generací pražských architektů počátku dvacátého století.
Jižní část mostu, vedoucí přes pravé (plavební) rameno Vltavy, je železným příhradovým mostem postaveným v letech 1908 až 1910 podle návrhů inženýra Mečislava Petruě. Severní část, která prochází severním ramenem Vltavy, byla realizována v letech 1910 a 1911 jako železobetonová konstrukce podle návrhů architekta Pavla Janáka a inženýra Františka Mencla. Tato severní část představuje průlomový počin – šlo o první český most s betonovou stavbou bez tradičního kamenného obložení. Most byl napojen přímo na přemostění Masarykova nádraží, čímž se stal klíčovou součástí rozšiřující se pražské infrastruktury.
V souvislosti s regulací Vltavy se původní trasa mostu lišila od dnešní – vedl přes Jerusalemský ostrov a Korunní ostrov. Součástí mostu byly i dvě budky pro výběr mýta umístěné v soclech monumentálních pískovcových sousoší Práce a Humanita od sochaře Jana Štursy; tyto budky zmizely při pozdější přestavbě.
V letech 1958 až 1962 prošel most kompletní rekonstrukcí a rozšířením do téměř přímé trasy. Původní železná část byla nahrazena železobetonovou, přičemž zůstala pouze část původní mostní výzdoby. Výsledná severní část se skládá ze sedmi oblouků – tři oblouky překlenují Vltavu (dva s rozpětím 36 metrů a střední s rozpětím 19 metrů), čtyři menší oblouky (17,85 metru) překlenují ostrov Štvanici. Jižní část má ráz násypu bez oblouků.
Mostní konstrukce slouží silničnímu, tramvajovému i pěšímu provozu. Roku 1983 byla severní předmostí přestavěna na složitou mimoúrovňovou křižovatku se soupravou podchodů a ramp pro pěší. Tramvajová trať vede středem mostovky. Dopravní obraz se měnil s dobou – donedávna vozily po mostě autobusové linky z Florence směrem na sever, jejich zastavovnu měl ostrov Štvanice, všechny denní linky však byly roku 1984 zrušeny.
Most nese dodnes jméno Josefa Hlávka, stavitele a filantropického mecenáše, což jej řadí mezi řídké pražské mosty, které nebyly nikdy přejmenoval. Stává se tak nejen dopravním uzlem, ale i tichým pomníkem své éry. /p>
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1909–1912
- Vybudování mostu v původní stopě.
- 1958–1962
- Kompletní přestavba, rozšíření a nahrazení železné části betonovou.
- 1983
- Přestavba severního předmostí na mimoúrovňovou křižovatku.
- 1984
- Zrušení denních autobusových linek a zastávky na ostrově Štvanice.
Stavební vývoj
Most byl původně tvořen železným příhradovým úsekem a první českou železobetonovou konstrukcí bez kamenného obložení. Během přestavby v letech 1958–1962 byla železná část nahrazena železobetonovou. Severní část dnes tvoří sedm oblouků různých rozpětí.
Historické události
1909–1912: výstavba mostu; 1958–1962: kompletní přestavba a rozšíření do dnešní trasy.
Zajímavosti
- Hlávkův most spojuje Wilsonovu ulici s Bubenskou ulicí a přemostuje Vltavu i ostrov Štvanici. – Most byl postaven ve dvou etapách s použitím odlišných konstrukčních systémů, což odráží spor mezi mladšími a staršími generacemi pražských architektů počátku 20. století. – Jižní část mostu je železným příhradovým mostem postaveným v letech 1908 až 1910, zatímco severní část byla realizována jako první český betonový most bez kamenného obložení. – Most byl klíčovou součástí rozšiřující se pražské infrastruktury, napojen přímo na přemostění Masarykova nádraží. – Původně most vedl přes Jerusalemský a Korunní ostrov, ale po rekonstrukci v letech 1958 až 1962 prošel změnou trasy.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Hlávkův most je třináctý pražský most přes Vltavu, počítáno po jejím proudu. Je součástí Severojižní magistrály a spojuje Wilsonovu ulici na hranici Nového Města a Karlína s Bubenskou ulicí v Holešovicích. Na novoměstské straně přímo navazuje na přemostění Masarykova nádraží. Slouží autům, tramvajím i chodcům. Nese jméno stavitele a filantropa Josefa Hlávky a jako jeden z mála významných pražských mostů nebyl nikdy přejmenován.
Most vznikl v souvislosti s regulací Vltavy, při které se změnila trasa řeky a zmizela řada ramen a ostrovů. Původně vedl od Těšnova přes Jerusalemský ostrov, Korunní ostrov a Štvanici, tedy v jiné stopě než dnes. Skládal se ze dvou částí a každá měla jinou konstrukci. Důvodem byly spory mladší a starší generace architektů. Přes jižní rameno s plavebními komorami postavil inženýr Mečislav Petrů v letech 1908 až 1910 železný příhradový most. Severní část přes ostrov a levé rameno řeky vznikla v letech 1910 a 1911 podle návrhu architekta Pavla Janáka a inženýra Františka Mencla. Byl to první český most z betonu bez kamenného obložení.
Most zdobí monumentální pískovcová sousoší Jana Štursy Práce a Humanita. V jejich soklech byly původně budky pro výběr mýta.
V letech 1958 až 1962 byl most kompletně přestavěn a rozšířen do dnešní téměř přímé trasy. Železnou část nahradila železobetonová. Budky pro mýto zmizely a z původní výzdoby zůstala jen část. Severní část mostu dnes tvoří sedm oblouků. Nad řekou jsou tři, dva s rozpětím 36 metrů a prostřední s rozpětím 19 metrů. Nad holešovickou stranou Štvanice jsou další čtyři, každý o rozpětí 17,85 metru. Přes jižní stranu ostrova vede most jako násep. Z něj se dá na východní straně bezbariérově sejít na ostrov. Na západní straně přiléhá k budově bývalého zimního stadionu. Jižní část mostu oblouková není.
Roku 1983 bylo severní předmostí přestavěno na složitou mimoúrovňovou křižovatku. Chodci ji musejí obcházet soustavou podchodů a ramp. Jeden z podchodů je na straně řeky zčásti řešen jako galerie s výhledem na Vltavu.
Tramvajová trať vede středem mostu. Na novoměstské straně opouští magistrálu tunelem do ulice Těšnov. Na holešovické straně byla v osmdesátých letech zahloubena a u stanice metra Vltavská se větví na dvě strany. Dříve po mostě jezdila řada autobusových linek z Florence na Severní Město a na Štvanici měly zastávku. Po prodloužení metra C k Nádraží Holešovice byly roku 1984 zrušeny. Noční autobusy tudy dodnes projíždějí, ale nezastavují.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Hlávkova mostu je v raném ránu nebo večer, kdy je méně lidí a atmosféra na mostě se stává klidnější. Tento období také nabízí krásné světelné podmínky pro fotografování, zejména při západu slunce, kdy je most osvětlen v romantických barvách.
Pro fotografování nezapomeňte vzít si kvalitní fotoaparát nebo mobilní telefon s dobrým objektivem pro zachycení panoramatických výhledů na Vltavu a okolní architekturu.
Pro rodiny s dětmi je Hlávkův most ideální místo, kde si mohou užít krásné procházky po mostě. Nezapomeňte vzít si ochranné oblečení a obuv vhodnou na chůzi, zejména v chladnějších měsících. V okolí je možnost navštívit Ostrov Štvanice, kde děti mohou užít si volného času a prozkoumat přírodní prostředí.
V okolí Hlávkova mostu se nachází několik zajímavých lokalit. Navštivte Bubenské nábřeží, kde můžete užít si pohled na Vltavu a relaxovat v klidné atmosféře.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o objekt ve veřejném prostoru, který si obvykle můžete prohlédnout zvenku bez vstupného. Zda je volně přístupný i tento konkrétní objekt, jsme neověřili.
Kde se památka nachází?
Poloha: Hlávkův most, Holešovice, Praha, Karlín, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 40589/1-1555).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 115 let, do Prahy, která byla tehdy úplně jiná. Byla to velká a hlučná města s úzkými uličkami a domů z kamene nebo dřeva. V té době žilo v Praze jen něco přes 250 tisíc lidí.
Kdo tu žil? Byli to obchodníci, řemeslníci, umělci i chudáci. Město bylo plné hluku a zápachu. Lidé se živili výrobou oblečení, zpracováním dřeva nebo vařením jídla v pekačkách.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Ostrov Štvanice, Masarykovo nádraží, Bubenské nábřeží.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Masarykovo nádraží (železniční stanice) – Vstupní bod trasy, který slouží jako praktický startovní bod pro návštěvníky. 2. Bubenské nábřeží (nábřeží) – Procházka podél řeky nabízí klidnou atmosféru a příjemné výhledy na vodu. 3. Hlávkův most (most) – Hlavní cíl výletu, který představuje významný architektonický prvek spojující obě strany řeky. 4. Ostrov Štvanice (ostrov) – Závěrečná zastávka pro relaxaci v zeleně uprostřed městského prostředí.
Sezónní doporučení
Na jaře most ožívá s příchodem prvních vřesů a svěží zelení v okolních parcích. Atmosféra je plná naděje a světlo je jemné, což je ideální pro pozorování architektury. Doporučuji obléknout se vrstveně, protože počasí v Karlíně bývá proměnlivé. Nejlepší je vyrazit dopoledne, než se okolní ulice zaplní lidmi.
Letní období přináší ostré slunce a intenzivní osvětlení, které zvýrazňuje detaily mostní konstrukce. Vzduch je horký a okolí působí velmi dynamicky. Kvůli vysokým teplotám a největšímu množství návštěvníků je vhodné přijít velmi brzy ráno. Nezapomeňte na lehké, prodyšné oblečení a dostatek tekutin.
Podzimem se okolí mostu zabarví do zlatavých a hnědých tónů, zatímco nad řekou se často vznášejí mlhy. Světlo je tlumené a vytváří melancholickou náladu. Praktickým doporučením je vzít si nepromokavou bundu a navštívit místo v pozdních odpoledních hodinách, kdy je barva listí nejvýraznější.
V zimě působí most strohopřímě a chladně, což podtrhuje jeho industriální charakter. Mrazivé rána a krátké dny vytvářejí specifickou, tichou atmosféru. Je nezbytné zvolit velmi teplé oblečení, včetně čepice a rukavic, aby vás neprovanlo u vody. Doporučuji krátkou procházku v čase zapalování veřejného osvětlení.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cs/databaze-pamatkove-uzemii/
- https://www.depo-technikumu.cz/cs/tematicke-sektory/mosty
- Wikidata (Q12019825)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. More of my work can be found in my personal gall / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře