Horův mlýn Mlýn

Vítejte v malebných Hlubočepích, v osadě Klukovice na pravém břehu Dalejského potoka. Právě teď stojíte před historickým Horovým mlýnem. Sundejte si na chvíli vnější svět z hlavy a zaposlouchejte se do ticha tohoto místa, kde se kdysi mlela mouka a žili obyčejní lidé. Rozhlédněte se kolem sebe. Před vámi se rozprostírá chráněný areál, který dýchá dávnou historií. Vnímejte atmosféru tohoto starobylého koutu Prahy, kde čas plyne tak nějak pomaleji.

Pojďme se podrobněji podívat na to, co vlastně vidíte před sebou. Celý tento komplex je zapsán jako kulturní památka České republiky a tvoří ho několik vzácně dochovaných budov. Kromě hlavní mlýnské budovy upoutá vaši pozornost také špýchar, stodola a vstupní brána. Když se zahledíte na budovy, můžete v duchu procestovat staletí, která utvářela jejich dnešní podobu.

Zeptejte se sami sebe, jak to tu asi vypadalo na konci šestnáctého století, kdy tento vodní mlýn vznikl. Jeho zakladatelem byl významný šlechtic Adam z Hradce. Později se v historii tohoto místa objevují další mocní mužové, jako byl Pavel Michna z Vacínova, nebo v sedmnáctém století klementinská kolej, která mlýn vlastnila. Zkuste si představit, jak voda z Dalejského potoka poháněla mlýnské kolo a jak se kolem celého hospodářství žilo a pracovalo.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Původně renesanční objekt prošel v sedmnáctém století barokními přestavbami, které vtiskly celému místu jeho nynější charakter. Prohlédněte si průčelí a jednotlivé stavební prvky. Zvláště fascinující detail ukrývá vnitřek mlýnice, kde se dochovaly původní dřevěné stropy spolu s tesanou hranicí, na níž je dodnes zapsán letopočet 1684. To je přímý dotek s historií starou více než tři sta let, který se dochoval do dnešních dnů. Pozdější staletí přinesla další stavební úpravy, například v roce 1879, kdy proběhla další přestavba mlýna a byla vystavěna nová stodola z opuky.

Za těmito zdmi se skrývají také lidské osudy, které dýchají ze zažloutlých stránek starých matrik. Vzpomeňte si na rok 1680. Tehdy zde hospodařil mlynář Hora, podle něhož nese celé místo své jméno dodnes. V archivech se dochoval dokonce i záznam o narození jeho dcery Kateřiny. Zkuste si představit všední dny tehdejších obyvatel, starosti s nestálou vodou v potoce, o níž se píše v Tereziánském katastru z roku 1713, kde byl mlýn evidován pouze s jedním kolem, které často trpělo nedostatkem proudu. Mlynáři museli mít velkou trpělivost, aby dokázali uživit své rodiny v časech, kdy příroda nebyla zrovna nakloněná.

Když dnes stojíte před touto branou, stojíte na místě, které pamatuje staletí lidské práce, proměn architektury a tichého plynutí Dalejského potoka. Horův mlýn v Klukovicích je připomínkou toho, že i na okrajích velkoměsta lze najít místa, kde se zastavil čas.

Děkuji vám, že jste si vyslechli tento příběh. Doufám, že se vám prohlídka Horova mlýna líbila. Nyní si v klidu projděte okolí, vychutnejte si zdejší přírodu a nahlédněte do stop, které zde zanechala minulost. Na shledanou na dalších zastávkách.