Lázně II. / Císařské Koupaliště
Císařské lázně, původně známé jako Lázně II (respektive Lázně IV), jsou novorenesanční budova postavená ve Františkových Lázních na adrese čp. 154. Projekt vypracovali architekti Karl Haberzettl a Gustav Wiedermann, přičemž stavbu nechal vybudovat petrohradský bankéř a milionář austriacko-uherského původu Anton Singer. Budova se vyznačuje řadou prvků velkého městského měřítka, která kontrastovala s původně komorním charakterem lázeňského místa a dominantně jej určovala.
Budova měla od počátku soukromý charakter, avšak finančně se příliš neosvědčila a postupně měnila majitele. Rozhodující změna přišla v roce 1903, kdy ji koupilo město Františkovy Lázně. Od roku 1904 město vlastnilo všechny čtyři dříve soukromé lázeňské areály. Půdorysnou skladbu inspirovolal architektura vedle stojící kolonády Solného a Lučního pramene, leč s vlastní dispozicí: boční křídla vytvářejí čestný dvůr, přičemž stavba citlivě navazuje na parková území s otevřenou, zámeckou povahou.
Architektonicky jde o jednopatrový objekt se zvýrazněným středním pavilonem. Vstup je umístěn právě v tomto pavilonu, který je zastřešen mohutnou neckovou kupolí, čímž získává ráz francouzské novorenesance. Průčelí zdobí balkon podepřený čtyřmi páry sloupů; nad ním visí znak Františkových Lázní. Vstupní hala je vyzdobena ve stylu vídeňské novorenesance. Uvnitř se rozkládá velká hala se galerií, v postranních křídlích jsou umístěny lázeňské kabiny. V zadním traktu se nacházel kruhový bazén určený pro vodoléčbu.
Původně disponovala budova 120 lázeňskými kabinami, Knížecím lázeňským salonem, velkou čekárnou a odpočinkovým sálem. Singer si zajistil vlastní prameny z míst Nataliina pramene a nabízel mohutný arzenál procedur: koupele v minerální, uhličitých a železitých lázních, solné a termální procedury, elektroléčbu, fototerapii, římsko-irské a ruské parní lázně, léčebné procedury studenou vodou, masáže, irigace a rentgenový kabinet. V roce 1924 disponovaly lázně 90 vanami pro uhličité a ocelité koupele a 43 vanami pro slatinné lázně. V sezoně se zde denně provádělo 50 až 80 tisíc koupelí, více než kterémkoli jiném lázeňském komplexu.
Původní Lázně II se postupem času nebezpečně naklánely a po druhé světové válce byly zbourány. Označení Lázně II bylo následně přeneseno na některdy Lázně IV, tedy právě na Císařské lázně. Dnešní budova spojuje zachované historické interiéry s nejnovější balneotechnikou. Slouží nejen lázeňskému provozu, ale také jako prostor pro koncerty. Odborné pracoviště zde poskytuje tradiční slatinnou koupel dle originální receptury.
Před budovou se nacházejí pamětihodnosti: pomník pracujících žen od sochaře Karla Lidického umístěný v roce 1951 a socha císaře Františka Josefa I., kterou sem přemístili roku 2004 z interiéru hlavního nádraží v Praze.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1878
- Začátek výstavby lázeňského komplexu.
- 1880
- Dokončení stavby Císařských lázní.
- 1903
- Nákup lázní městem.
- 1904
- Město se stává vlastníkem lázeňského areálu.
Stavební vývoj
Stavba byla realizována v letech 1878–1880 v novorenesančním stylu s vlivem francouzské architektury. Dispoziční skladba byla inspirována blízkou kolonádou Solného a Lučního pramene. Interiéry, zejména vstupní hala, jsou vyzdobeny ve stylu vídeňské novorenesance.
Historické události
V roce 1903 koupilo lázně město, v roce 1924 disponovaly budova nejvyšší kapacitou koupelí v regionu, v roce 2004 byla před budovou umístěna socha císaře Františka Josefa I.
Vlastníci
Anton Singer (do roku 1903), město Františkovy Lázně (od roku 1904)
Zajímavosti
– Budovu nechal postavit petrohradský bankéř a milionář Anton Singer, který si zajistil vlastní prameny z míst Nataliina pramene. – V sezóně se zde denně provádělo padesát až osmdesát tisíc koupelí, což bylo více než v kterémkoli jiném lázeňském komplexu. – Původní Lázně II se postupem času nebezpečně nakláněly a po druhé světové válce byly zbourány, přičemž označení se přeneslo na dnešní budovu. – Před budovou stojí socha císaře Františka Josefa I., kterou sem roku 2004 přemístili z interiéru hlavního nádraží v Praze.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Císařské lázně, německy Kaiserbad, patří k nejvýraznějším stavbám Františkových Lázní. Dnes nesou označení Lázně dvě, dříve to byly Lázně čtyři. Novorenesanční budova vznikla v letech 1878 až 1880 podle projektu Karla Haberzettla a Gustava Wiedermanna. Wiedermann se později stal františkolázeňským starostou. Areál nejlépe ukazuje, jak do do té doby komorního lázeňského místa pronikaly monumentální stavby velkoměstského měřítka.
Stavbu nechal postavit petrohradský bankéř a milionář rakousko-uherského původu Anton Singer. Šlo tedy o soukromý podnik. Finančně se mu ale příliš nedařilo a několikrát změnil majitele. V roce 1903 lázně koupilo město, které od roku 1904 vlastnilo všechny čtyři dříve soukromé lázeňské areály.
Uspořádání budovy se inspirovalo sousední kolonádou Solného a Lučního pramene. Boční křídla ale na rozdíl od ní obklopují čestný dvůr, takže stavba působí jako otevřený zámek na okraji parku. Je jednopatrová a vyniká středním pavilonem se vstupem, který kryje mohutná necková kupole ve stylu francouzské novorenesance. V průčelí je balkon na čtyřech párech sloupů a nad ním znak Františkových Lázní. Vstupní hala je vyzdobena ve stylu vídeňské novorenesance.
Uvnitř je velký sál s galerií. V bočních křídlech byly kabiny pro koupele a v zadní části kruhový bazén pro vodoléčbu. Původně zde bylo 120 kabin a k nim Knížecí lázeňský salon, velká čekárna a odpočinkový sál. Budova měla od počátku nejmodernější lázeňskou techniku. Singer si zajistil vlastní prameny z míst Nataliina pramene. Nabízel minerální, uhličité, železité, solné i termální koupele, elektroléčbu a světloléčbu. Dále tu byly římsko-irské a ruské parní lázně, léčba studenou vodou, masáže a dokonce i rentgen. V roce 1924 zde bylo 90 van pro uhličité a ocelité koupele a 43 van pro slatinné lázně. Za sezonu se tu provedlo 50 až 80 tisíc koupelí, nejvíc ze všech lázeňských komplexů.
Název Lázně dvě původně patřil jiné budově. Ta stála na špatných základech, od roku 1936 se nebezpečně nakláněla a po druhé světové válce byla zbořena. Její označení pak převzaly Císařské lázně.
Dnešní provoz spojuje historické interiéry s nejnovější lázeňskou technikou. Budova slouží i ke koncertům. Jako jediné místo tu poskytují tradiční slatinnou koupel podle původní receptury.
Před budovou byl v roce 1951 umístěn památník pracujících žen od sochaře Karla Lidického podle návrhu architekta Rajniše. Byl symbolem socialistického lázeňství. U vchodu dnes stojí socha císaře Františka Josefa Prvního podle předlohy Josefa Pekárka. Do roku 1919 zdobila hlavní nádraží v Praze a sem se dostala v roce 2004.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v dopoledních hodinách, kdy slunce nejlépe osvětluje novorenesanční detaily budovy a vytváří příjemnou atmosféru pro prohlídku. Je vhodné zvolit čas, kdy není největší nápor návštěvníků.
Doprava k památce je možná jak autem, tak prostřednictvím místní veřejné dopravy; aktuální spojení si ověřte ve vyhledávači.
Pro fotografování architektury je ideální využít přirozené denní světlo, které krásně zvýrazní bohaté zdobení objektu. Pro pohodlnou prohlídku doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv a případně vlastní nápoj.
Rodiny s dětmi mohou využít blízký park ve Františkových Lázních nebo se projít u kolonád Solného a Lučního pramene. Pro děti je také zajímavý památník pracujících žen, který se nachází v blízkosti.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Budova slouží svému účelu (úřad, škola, obchod apod.). Do interiéru se zpravidla dostanete jen během jejího provozu, prohlídky se obvykle nekonají; podrobnosti jsme neověřili. Exteriér si můžete prohlédnout z ulice.
Kde se památka nachází?
Poloha: 5. května 154, Františkovy Lázně, Karlovarský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 18849/4-4586). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Před přibližně 146 lety se v krásné zemi Františkových Lázní, kde byly každý rok lidé plní naděje a touhy po uzdravení, začala stavba neobyčejného místa. Byla to doba, kdy se člověk mohl cítit jako v pohádce, a Císařské lázně, známé i jako Lázně II, byly jejím úžasným důkazem. Stavby se zdvihaly země jako z čarodějnických kouzel, přitahující lidi ze všech stran světa.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kolonády Solného a Lučního pramene, park ve Františkových Lázních, památník pracujících žen.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa z Františkových Lázní
1. Lázně II. / Císařské (Památka) - Tento historický objekt je jednou z nejstarších lázeňských budov v oblasti, postavený ve 19. století. Je známý svou architekturou a dějinami spojenými s císařem Františkem Josefem I., který zde pobýval. Stojí za návštěvu pro milovníky historie lázní a klidného prostředí.
2. Kolonády Solného pramene (Architektonické dílo) - Přibližně 10 minut chůze od Lázní II. jsou tyto kolonády, které obklopují slavný Solný pramen. Jsou to krásné příklady lázeňské architektury a poskytují ideální místo pro relaxaci a užívání léčivých vod. Navštěvovatelé si mohou užít klidný prostor a pohled na okolní park.
3. Park ve Františkových Lázních (Park) - Tento park, nacházející se nedaleko kolonád, je ideálním místem pro procházky a relaxaci v přírodě. Nabízí krásné zelené prostory s pohodlnými sedacími místy, kde si lze užít klidu a vzduchu čistého horského prostředí. Je to skvělá přestávka po návštěvě lázní.
4. Památník pracujícím ženám (Pomník) - Tento památník je umístěn v parku a slouží jako uctění práci žen, které přispěly k rozvoji lázní. Je to poutavý symbol rovnosti a důstojnosti práce a stojí za návštěvu pro svou historickou a sociální významnost.
Tato trasa nabízí kombinaci historie, architektury a přírody, což ji činí ideální pro celodenní výlet do Františkových Lázní.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se v Františkových Lázních objevuje živý květinový kolorit, který zbarvuje okolní krajinu a dodává místu svěžest. Při návštěvě je vhodné mít na sobě oblečení, které umožňuje rychlé přizpůsobení se změnám teploty. Nejlepší čas pro navštívění je dopoledne, kdy jsou parky plné kvetoucích rostlin a zároveň ještě není příliš horko.
Léto: Léto v Františkových Lázních nabízí dlouhé slunečné dny, které jsou ideální pro relaxaci u lázeňských zdrojů. Město se naplňuje návštěvníky hledajícími úlevu od tepla a využívajícími možností koupání ve vodách s minerálními látkami. V této sezóně je vhodné navštívit památky dříve v den, abyste se vyhnuli dopoledním davům a mohli si užít mírného poledne na venkovních plošinách. Nezapomeňte oblečit teplou ochrannou nošenku proti slunci.
Podzim: V podzimu se Františkovy Lázně proměňují v místnost s bohatým zbarvením listů, což dodává atmosféře romantické a klidné nádech. Slunečná období jsou stále častá, ale chladnější večery přinášejí potřebu teplejšího oblečení. Tato sezóna je ideální pro relaxaci a odpočinek daleko od letních davů. Doporučujeme navštívit lázně v období, kdy se listy začínají zbarvovat, což přináší krásnou krajinu pro fotografování a procházky.
Zima: Zimní Františkové Lázně nabízejí jedinečné prostředí s pokrytými sněhem ulicemi, což vytváří romantickou atmosféru. Navštěvujícím je doporučeno nosit teplé oblečení, včetně klobouku a rukavic, zejména při procházkách venku. Nejlepší čas pro návštěvu je obvykle poledne, kdy se zesiluje sluneční svítání a můžete si užít chladnou ale příjemnou atmosféru lázní.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Palickap / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Františkovy Lázně
Zobrazit vše v obci
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře