Trnovany Hrad

Trnovany jsou součástí statutárního města Teplice v okrese Teplice, Ústecký kraj. Tato lokalita je známá svou dlouhou historií, sahající až do roku 1057, a významem pro průmyslový rozvoj regionu, zejména ve výrobě luxusní keramiky.

Nejstarší písemná zmínka o vesnici pochází z přepisu pamětního záznamu z doby kolem roku 1057, který dokumentuje obdarování litoměřické kapituly. Záznam uvádí ornou půdu v Trnovanech a včelaře jménem Těšek, což představuje nejstarší doložený údaj o pozdějších Teplicích. Dlouhou dobu zde fungovala zemědělská vesnice s usedlostmi soustředěnými kolem návsi, která se nachází na místě dnešní ulice U Červeného kostela. V minulosti stával v prostoru mezi Trnovany a Teplicemi knížecí pivovar.

Od poloviny 19. století došlo k prudké změně charakteru obce. Hlavními faktory rozvoje byla dostupnost uhlí, zavedení železnice a volné plochy, což přilákalo velký průmysl. Během čtyřiceti let se počet obyvatel desetinásobně zvýšil. V roce 1876 založil durynský podnikatel Alfred Stellmacher první manufakturu na keramiku. Následovalo založení továrny na luxusní keramiku a porcelán Amphora Werke v roce 1892, kterou vybudovali Hans Rießner, Karl Rießner, Eduard Stellmacher a Rudolf Kessel.

Továrna později prošla změnami ve vlastnictví a názvosloví. Roku 1894 ji vlastnil Ernst Wahliss a jeho synové. Pod názvem Alexandra Porcelain Works se provoz rozšířil a kolem roku 1900 zaměstnával 300 lidí s zastoupením ve Vídni, Berlíně i Londýně. V roce 1910 byla firma přejmenována na Amphora-Werke Riessner. Zde vznikala vyhlášená figurální keramika a vázy značky Serapis v secesním stylu, které se vyvážely do celého světa. Výroba byla v roce 1945 znárodněna a v roce 1952 se objekty změnily na uhlířský sklad. Další keramickou dílnu založila znojemská firma Ditmar & Urbach, která vyráběla zboží i pro americkou společnost Erphila.

Urbanistický charakter Trnovan se v průběhu let výrazně měnil. Původní zástavba byla postupně doplňována školami a kostely. Městem procházela úzkorozchodná tramvajová trať, která spojovala Dubí s Teplicemi. V osmdesátých letech 20. století byla převážná část původní zástavby severně od Masarykovy třídy demolována pro výstavbu panelového sídliště. V roce 1973 zanikl Kristův kostel, což byla vzácná secesní stavba od drážďanských architektů Schillinga a Gräbnera. V osmdesátých letech byl odstraněn rovněž rohový dům café Lípa u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně.

K administrativnímu vývoji patří povýšení Trnovan na město v roce 1910. V letech 1921 až 1930 patřily do okresu Teplice-Šanov, od roku 1947 jsou pak součástí statutárního města Teplice. Mezi významné události patří provoz hnědouhelného dolu Alžběta v letech 1932 až 1934, který vlastnila Eliška Rendlová. V letech 1938 až 1945 byly Trnovany v důsledku Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu. S lokalitou jsou spojena jména osobností, jako jsou politička Marie Švermová, duchovní Jan Miřejovský či politik Adolf Kořínek.

Dnes jsou Trnovany součástí městské infrastruktury Teplic. Nachází se zde sídlo společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, pobočka McDonald's a obchodní domy Kaufland, Penny Market a Billa.

Trnovany představují zajímavý příklad transformace z raně středověké vesnice přes globálně uznávané centrum keramického průmyslu až po moderní městskou čtvrť. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do průmyslové historie Severních Čech.